Nemají co ztratit, jen své okovy
Až budou roboti bezpeční a budou svoje okolí vnímat, postupně se rozšíří i do složitějších, nečleněných prostorů, jako jsou kanceláře a byty. Nakonec se budou tito sofistikovaní víceúčeloví robotičtí služebníci řídit všemi třemi Asimovovými zákony a naplní tak mnoho z příslibů science fiction.
Titan je skutečně pořízek. Takového „bavoráka“ popadne jednou paží, ve vzduchu ho otočí a pak ho postaví na úplně stejné místo – a přitom se téměř nezachvěje. Přesunovat auta je pro nejsilnějšího robota na světě skutečně hračka. Robot, kterého vyrábí německá strojírenská společnost KUKA, dokáže zvednout až tunový předmět a s vysunutým ramenem je vysoký asi jako žirafa. Využívá se hlavně k přesunům betonových objektů, ocelových odlitků a palet se sklem.
To Partner Robot o výšce 1,4 metru je oproti němu trpaslík – jeho silnou stránkou je však všestrannost, nikoli síla. Tento robot pochází z dílen společnosti Toyota a je humanoidního typu – na rozdíl od Titana není přikován k podlaze, ale dokáže se pohybovat po dvou nohách a jedna z jeho verzí dokonce umí i popoběhnout. Namísto jednoho mohutného ramene má dvě paže zakončené pěti citlivými prsty. S houslemi pod bradou vám docela obstojně zahraje anglickou hymnu. A je natolik obratný, že dokáže ustát i nějaké to pošťouchnutí.
Jakkoli jsou tyto dva stroje odlišné, předka mají společného. Je jím průmyslový robot. První tovární roboti spatřili světlo světa v šedesátých letech 20. století. Tyto první verze přirozeně uměly provádět jen velice jednoduché, monotónní a rutinní úkony, například překládat předměty z jedné výrobní linky na druhou – byli to dříči, otroci, jak je vykreslil Karel Čapek ve své hře R.U…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu