České ano po irském ne

I když to tak podle novinových titulků nevypadá, Češi minulý týden v Bruselu zachraňovali Iry odmítnutou Lisabonskou smlouvu. Tím, že Topolánkova delegace nevyslyšela volání zdejšího prezidenta po „smrti“ pracně vyjednaného dokumentu, dostaly evropské špičky šanci vdechnout klíčové smlouvě nový život. Jak zabere umělé dýchání, ukáže čas. Možná už za půl roku během českého předsednictví EU.

Adrenalin s lososem

Necelá třicítka mužů a žen, kteří sotva z půlky zaplnili šedivý vládní airbus, nevypadala ve čtvrtek tři hodiny po poledni jako spolek lidí spěchajících po irském NE do Bruselu zasadit smrtící ránu další variantě evropské ústavy. V letadle naopak vládne vcelku uvolněná a neformální atmosféra. Částečně k ní přispívá i to, že se tu na posilněnou podává pravá moravská slivovice.

„Letět jako Čech právě dnes do Bruselu je vzrušující adrenalin,“ směje se nad bílými toasty s uzeným lososem a rostbífem náměstek evropského vicepremiéra Vondry Marek Mora. Naráží tak na to, že po slovech prezidenta Klause „Po irském referendu je Lisabonská smlouva mrtvá“ čeká Brusel na jasné slovo, zda chce český člen v ratifikaci „Lisabonu“ pokračovat, nebo ne. „Žádné drama ale nebude, myslím, že naši partneři budou pozitivně překvapeni,“ pokračuje zkušený evropský vyjednávač Mora. „Na…