Jednoduchost té akce působí skoro podezřele. Jednoho podzimního dne předloňského roku vyrazil krumlovský hudebník Ondřej Macek do pražské Národní knihovny. Nechal si přinést dobový program k Vivaldiho opeře Agrippo. Víc ani nečekal: z díla slavného skladatele, které mělo premiéru před staletími v Praze, se dochoval jenom text a muzikolog Macek se do Prahy vydal, aby pátral po ztraceném notovém záznamu. Nejprve v programu našel jména hudebníků, kteří roku 1730 operu uváděli, a v literatuře potom dohledal, kam odešli poté, co jim skončily smlouvy v Praze. Zjistil, že do bavorského Řezna, a objednal se do tamního archivu s hudebními partiturami. Už za čtrnáct dní držel v rukou árie z Agrippa. Jeho objev způsobil mezi znalci pozdvižení a letmo ho zaznamenaly dokonce i některé evropské deníky. Vivaldi totiž patří k nejpopulárnějším postavám svého oboru a zabývají se jím stovky badatelů na celém světě. „U takhle známých a probádaných skladatelů je každý nový objev velký úspěch,“ říká Marek Štryncl z barokního souboru Musica Florea. „Měl jsem prostě štěstí a to pátrání bylo docela jednoduché. Mohl by to vlastně udělat každý,“ hodnotí svůj objev Ondřej Macek.
Být první
Notami to ale neskončilo. Kvůli svému podzimnímu bádání je teď Ondřej Macek v jednom kole. Agrippa, operu o „vášni, lásce a intrikách“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
