Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Česko

Noční výslech v kobkách ČEZ

Že povede tak velkou věc, tomu by Jan Rytíř ještě před pár týdny prostě nevěřil. Ale dnes je to tak: tento olomoucký právník žaluje ve jménu šedesátky lidí nejmocnější firmu v zemi a viní ji z vážných zločinů – vydírání a zločinného spolčení. Podle Rytířovy žaloby bere polostátní energetický gigant ČEZ zákon do svých rukou a lidi, které označí za své „nepoctivé zákazníky“, podrobuje mafiánským praktikám.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Že povede tak velkou věc, tomu by Jan Rytíř ještě před pár týdny prostě nevěřil. Ale dnes je to tak: tento olomoucký právník žaluje ve jménu šedesátky lidí nejmocnější firmu v zemi a viní ji z vážných zločinů – vydírání a zločinného spolčení. Podle Rytířovy žaloby bere polostátní energetický gigant ČEZ zákon do svých rukou a lidi, které označí za své „nepoctivé zákazníky“, podrobuje mafiánským praktikám. Ohrožen se tak může cítit každý, kdo v této zemi od ČEZ odebírá elektrický proud. Díky připravované hromadné žalobě se z případu tzv. černých odběrů elektřiny v několika moravských obcích stává záležitost celostátního významu.

Do večera se rozmysli

Na tu scénu jak vystřiženou z akčního filmu pan Alois Polzer (68) už do smrti nezapomene. „Zabrzdily tu tři dodávky a deset chlapů v černých uniformách obstoupilo celý dům, pár minut nato už jsme byli bez proudu,“ vzpomíná penzista, který už deset let působí jako přísedící u olomouckého soudu. Po divokém entrée se tak loni v květnu od kontrolorů společnosti ČEZ dozvěděl, že v jeho domku se prý už roky ztrácí elektřina, aniž by ji všechnu platil. „Řekli mi, že pro to mají nezvratné důkazy, a jestli prý nebudu spolupracovat, čeká mě třeba i kriminál. Rozmyslet jsem se měl do večera,“ poklepává si pan Polzer na klopu kostkované košile.

Nakonec podepsal. „Když jsem si představil tu ostudu, že mě budou vyšetřovat, a navíc budu žít bez elektřiny, neviděl jsem jinou možnost,“ říká. Na polovinu třistatisícového dluhu si vzal hypotéku, zbytek splácí každý měsíc z důchodu. „Od té doby špatně spím,“ říká pan Polzer. „Stačí slyšet projíždějící auto, a rozbuší se mi srdce.“

Podobných příběhů lze v Polzerově bydlišti, dvoutisícových Bělkovicích u Olomouce, najít desítky. Když firma ČEZ spustila v roce 2006 rozsáhlé kontroly úniků elektřiny, došla k podezření, že v pěti vesnicích na Olomoucku se ve velkém ztrácí proud. Speciální jednotka v následujících měsících zkontrolovala stovky místních domů a bilance byla šokující: elektřinu tu podle ČEZ díky nejrůznějším úpravám elektroměrů nebo kabelů kradl každý dvacátý člověk. Teď však z Olomoucka přišla ještě mnohem víc elektrizující zpráva.

S Rytířem do boje

Letos v březnu se chystá skupina „usvědčených zlodějů“ ČEZ obvinit, že si na nich přiznání krádeže proudu vynutil vydíráním a hrubým nátlakem. Situace je zatím hodně nepřehledná a své si o ní myslí i řada lidí přímo z Bělkovic. „Podívejte, za některé z nich bych ruku do ohně rozhodně nedal,“ krčí rameny nad některými jmény svých stěžujících si sousedů například starosta David Berka. Právní zástupce rebelující skupiny ale tyto pochyby nepovažuje za podstatné: „V těch vesnicích se elektřina ztrácela a přiživil se zřejmě kde- kdo, o tom není pochyb. V tomhle případu jde ale o mnohem víc,“ vysvětluje Jan Rytíř ve své kanceláři nedaleko olomouckého centra, proč se vlastně rozhodl hnát loňský nájezd na hanácké vesničky před soud. „Ten zásadní problém je, že se tady bohatá a mocná firma rozhodla vzít spravedlnost do vlastních rukou,“ říká Rytíř. Před svým současným právnickým angažmá sloužil dvanáct let u hospodářské kriminálky. „I když jsem při té práci našel člověka sebevíc podezřelého z těžkých lumpáren, vždycky bylo jasné, co mohu a nemohu,“ říká. „O vině a trestu pro ty lidi rozhodoval soud.“

Po odchodu z policejních řad přestal Jan Rytíř po čase i s přednáškami práv na brněnské univerzitě a založil spolek Právní poradenství a pomoc. Během jeho víc než rok dlouhé existence se pustil do dvou desítek právních kauz sahajících od nesplácených alimentů až k rasisticky motivovanému útoku. Postupem času ale veškerou jeho energii pohltil případ „zlodějů proudu“.

„Nejprve se na mne s prosbou o pomoc obrátil jeden známý, ale brzo těch příběhů začalo přibývat,“ říká právník, který dnes kromě zhruba padesátky občanů z hanáckých vesnic zastupuje v žalobě na ČEZ i zhruba deset stejně postižených lidí z Karviné a Šumperka. Podle Rytíře skládají zážitky jeho klientů stejný obraz: „Po efektním nájezdu komanda následuje hrozba kriminálem a odstřižení proudu. Pak kontroloři ohromí svoji oběť výší údajné škody a nabídnou, že ji lze výměnou za přiznání a příslib spolupráce snížit. Celé to vyjednávání se přitom děje bez přítomnosti policie a za hodně podivných okolností.“

Příkladem podivností může být třeba následující postup: lidi, kteří odmítli podepsat vinu přímo kontrolorům na místě, si ČEZ pozval k „vysvětlení“ do své čtyři sta kilometrů vzdálené centrály v Jablonci nad Nisou. „Napoprvé jsem se měl dostavit v jedenáct večer, napodruhé v jednu po půlnoci. Pokaždé mě přitom nechali několik hodin čekat na chodbě. A i když jsem měl s sebou doprovod, do-vnitř jsem musel vždycky sám,“ vzpomíná na předloňský podzim jeden z Rytířova seznamu žalobců, bělkovický podnikatel Pavel Škranc. Po dvou jabloneckých audiencích přiznání ke krádežím taky podepsal. Prý proto, že za několik týdnů bez proudu přišel o veškeré zboží v rozteklých mrazácích své masny, o tržbu z opuštěné čerpací stanice a nakonec i o rodinu, když od něj kvůli gradujícím hádkám odešla manželka se dvěma dětmi. ČEZ Škrancovi za jeho doznání snížil výši odškodného z původně avizovaných devíti milionů na necelé miliony dva.

A věc nabrala i další rozměr. „Slevu“ z pokuty slibovali kontroloři ČEZ i těm, kdo jim označí dalšího možného zloděje. Pan Škranc říká, že on sám mlčel, desítky dalších však ne. „Udávalo se hromadně,“ pokyvuje dnes hlavou bělkovický starosta David Berka. „Vztahy mezi sousedy se dodnes nespravily. Je to mrtvá zóna, lidi si tu přestali věřit a odpouštějí si jen pomalu.“ Komando ČEZ samozřejmě zkoumalo i starostovu přípojku. „Máte štěstí,“ komentovali prý kontroloři fakt, že přes udání na starostově elektroměru nic závadného nenašli.

Zlatá devadesátá

Přestože nafukování a smrskávání požadované sumy vypadá, jako by ČEZ svou škodu odhadoval jen tak od oka pro potřeby nátlaku, firma takovou možnost odmítá. „Existuje několik způsobů, jak stanovit škodu, o kterou nás měla černá přípojka okrást,“ říká mluvčí Ladislav Kříž. „Detaily ale nesdělíme, nebudeme přece odkrývat postup dalším zlodějům.“

Experti jsou ovšem přesvědčeni, že pohrůžka obrovskou škodou – kterou lze v případě povolnosti najednou podstatně snížit – představuje hodně silný „přesvědčovací“ nástroj. Obrana proti nařčení z krádeže elektřiny u soudu je totiž pořádný oříšek. „Jakmile existuje důkaz nějaké manipulace, těžko budete vysvětlovat, že vám elektroměr upravil někdo jiný, třeba ze msty,“ říká o zkušenostech z obdobných případů právnička ze Sdružení obrany spotřebitelů Jana Teplá. A letmý pohled do soudních listin jí dává za pravdu. Například z šesti bělkovických občanů, kteří dohodu s ČEZ nepodepsali a šli se s firmou soudit ještě před angažováním Jana Rytíře, neuspěl u soudu ani jeden. Většina už zaplatila, na některé byla uvalena exekuce.

Jak ale naznačuje krátké pátrání v minulosti, výjimky existují. Například před sedmi lety prohlásil karlovarský soud za nevinnou ženu, kterou dnešní součást ČEZ Západočeská energetika obvinila z rozsáhlé krádeže. Přestože kontroloři do poslední chvíle trvali na její vině, před soudem vyšlo najevo, že všechno způsobil vadný elektroměr dodaný zákaznici samotnou firmou.

Elektrárenský gigant dnes možnost podobných excesů vylučuje – má prý k dispozici mnohem lepší techniku než dříve. I díky této kvalitnější výbavě přišli kontroloři ČEZ jen za poslední rok na tři tisíce krádeží a na následných odškodněních vybrali sto padesát milionů korun.

Energetici říkají, že většina pokusů „ušetřit“ na odběru elektřiny se v českých a moravských vesnicích vylíhla koncem 90. let. Souvislost se nabízí sama: právě tehdy totiž začaly razantně stoupat ceny za proud. Jen pár let předtím ale v bělkovické sokolovně – stejně jako ve stovkách podobných míst po celém Česku – krajští energetici přesvědčovali občany, aby si místo kamen na uhlí či dřevo pořídili elektrické přímotopy. Vypadalo to opravdu výhodně: proud byl díky vládním dotacím za hubičku, a tak se zhruba tři sta tisíc českých domácností rozhodlo vyměnit původní vytápění za nové. Dodnes přitom zaznívají kritické hlasy o tom, že právě rozšíření přímotopů mělo jediný cíl: zajistit viditelným růstem spotřeby elektrické energie pádný argument pro dostavbu elektrárny Temelín. A jakmile bylo tohoto cíle dosaženo, vláda škrtla své „elektrické dotace“ a novopečeným majitelům přímotopných těles dopadly náhle na hlavu astronomické účty. „Spousta lidí si řekla, proč si od toho velkého a zlého ČEZ něco nevzít,“ komentuje to mluvčí firmy Kříž. Všichni tito naivkové ale špatně dopadnou: „Naše nová technika teď odhaluje i ty, kteří dosud unikali,“ říká Kříž.

Muži v černém

Ani mlha stahující se k Jablonci z okolních hor nedokáže utopit oranžový znáček ČEZ svítící na skleněné fasádě jedné z novostaveb. Právě sem chodí k nočním pohovorům obvinění lidé. Teď jsou ovšem dveře pevně zamčené a jakýkoli zvonek chybí. „Setkat se nechci a ke konkrétnímu případu vám nic neřeknu už vůbec,“ odpovídá chvíli poté do telefonu šéf firmy ČEZ Měření Karel Vaniš. Ta nepřístupnost je překvapující; když celostátní „zásahovka“ před lety vznikala, vzal například pan Vaniš reportérku časopisu Týden i na jeden ze svých výjezdů. „S orlem vyšitým na bundě, v kšiltovkách a celí v černém vypadají jako policejní Útvar rychlého nasazení. Členové speciálního ,komanda‘ měří téměř bez výjimky dva metry a váží určitě metrák. Zásah připomíná výjev z akčního filmu,“ popisoval pak časopis dojem z jejich práce a přidal i Vanišovu výzvu úřadům: „Měli bychom mít status veřejného činitele.“ Právě v té době rozšiřovalo jablonecké oddělení díky mimořádným úspěchům svoji působnost ze severočeského rajonu na celé Česko. Máte přístupný elektroměr? V tom případě sladké sny.„Ti lidé si přidělávají řadu nepřátel a my jsme se rozhodli chránit jejich soukromí,“ vysvětluje nedostupnost kontrolorů Ladislav Kříž. „A ty řeči o nátlaku, to jen pokus vyhnout se placení škody. Policii a soudy do věci nezapojujeme proto, že by to znamenalo zbytečné průtahy. Pokud se dohodneme, je všechno rychlejší,“ dodává. Že se teď právě proti tomuto přístupu zvedá hromadnější vlna protestů, prý firmu nijak nevyvádí z klidu. „O každé akci se pořizuje videozáznam a ten oprávněnost zásahu potvrdí,“ říká Kříž.

Padesátkrát kamera

Právě video z dílny jabloneckých specialistů chce teď ale Jan Rytíř napadnout. Když se totiž jeden z jeho dnešních klientů soudil s firmou samostatně, dodal ČEZ soudu jen krátký snímek se záběry rozmontovaného elektroměru a nahraným podpisem doznání v jablonecké kanceláři. „O tom, co se dělo předtím a potom, už se divák nedozví. Ty záběry nevylučují ani možnost, že plomby z elektroměrů strhli třeba samotní kontroloři a zajistili si tak prémii za odhalení zloděje. Ta svědectví šedesátky lidí, kteří podali žalobu, mi jako člověku, který má skříň s elektroměry volně přístupnou z ulice, rozhodně nepřidají,“ poklepává na balík papírů Rytíř. V tom, že může právě tahle taktika sehrát důležitou roli, přitom dávají právníkovi za pravdu i policejní experti.

„Ta práce je v podstatě vymáhání dluhů, což je vždycky záležitost na hranici zákona. Kdyby se podařilo prokázat, že ČEZ ty lidi různými výhrůžkami k přiznání donutil, mohlo by se skutečně jednat o vydírání,“ říká jeden z expertů pražské kriminálky, který se právě případy vydírání zabývá. Jedno je podle něj už teď jisté: připravované klání může strhnout ještě větší lavinu podobných příběhů.

To, že půjde o ostře sledovanou záležitost, přitom nově potvrzují i hlasy přímo z dozorčí rady ČEZ. „Pokud se tím začne soud zabývat, už to bude dostatečný signál, abychom to začali sami prověřovat,“ říká předseda dozorčí rady firmy Martin Kocourek. „Podobné mafiánské praktiky bychom v žádném případě netolerovali.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].