Neuvěřitelná volba

Zní to překvapivě, ale není vlastně až tak důležité, jestli se někdo stal prezidentem. K víkendové volbě člověka napadá řada silných přívlastků, jako trapná, šílená, bramboračka, bizarní. Všechna ta slova vlastně platí, ale neměla by překrýt fakt, že nám tato volba předvedla českou politiku v nahé podobě. Není to hezká podívaná, ale je důležitá.

Zní to překvapivě, ale není vlastně až tak důležité, jestli se někdo stal prezidentem. K víkendové volbě člověka napadá řada silných přívlastků, jako trapná, šílená, bramboračka, bizarní. Všechna ta slova vlastně platí, ale neměla by překrýt fakt, že nám tato volba předvedla českou politiku v nahé podobě. Není to hezká podívaná, ale je důležitá.

Fungující mašina

Zejména dvanáct pátečních hodin a pak i nečekaný sobotní přídavek byly na Pražském hradě zásadní exkurzí do české politiky. O víkendu nebyl nikdo zvolen. Je to nečekaný úspěch Jana Švejnara.Ta oficiální tvář, která se odehrávala před kamerami, byla plná procedurálních návrhů, přestávek, připomínek, doplňků a poznámek. Tedy věcí, které veřejnost nemusí zajímat, ale politici si je až s fascinující chutí užívali. Bylo to dáno přítomností kamer, které vše přenášely v přímém přenosu. Veřejnost si tedy musela odnést pěkně depresivní dojem.

Nemělo by to ale skončit u přilepení nálepky fraška. Díky tomu, že se podařilo odhlasovat veřejnou volbu, jsme najednou nahlédli do vnitřností politiky. Takové momenty jsou unikátní, a jak známo, pohled na vnitřnosti nikdy není příjemný.

Alespoň to vrhlo reálné světlo na funkci prezidenta, která dosud vzbuzovala dojem, že je jaksi nad politikou a vším přízemním. Nyní vidíme, že je to naopak – český prezident se na politickém trhu prodává a kupuje. Toto zjištění je cenné, protože je dobré znát realitu, a to i přesto, že poslední politická instituce vážená veřejností dostává jistou ránu.

Čeho jsme to tedy byli svědky? O bramboračku nešlo, to je dobré jídlo – je to vážnější, viděli jsme celkem dobře namazaný stroj, který můžeme nazývat obchodování s vlivem. „Je to nefér k občanům. Bude to stát státní rozpočet víc peněz,” bavil se hlouček poslanců ODS nad návrhem ostatních stran, aby volba prezidenta probíhala veřejně, tedy aby každý věděl, jak kdo hlasoval. Prý je totiž vymyšlen velmi propracovaný systém korupce – například se zařídí dotace do oblastí (hovoříme ne o milionech, ale stamilionech), kde mají volitelé své obvody, tam je pak lehké si něco nenápadně ukrojit. A odhalit se to skoro nedá.

Používaly se různé metody, jedno video zachytilo emotivní výstup ministra vnitra Ivana Langra vůči Martinu Bursíkovi. To je ale v pořádku. Ministr vnitra však později figuroval v zásadnějším momentu volby, to když se po vášnivé diskusi s ním – tentokrát bez videa – zhroutil sociálnědemokratický poslanec Evžen Snítilý. Musela jej odvézt záchranka, v době uzávěrky jsme tudíž neznali detaily rozhovoru, podle jeho stranických kolegů ale šlo o vyhrožování: Snítilý chtěl napřed údajně podpořit Klause, strana mu to rozmluvila a Langer zkoušel ten výsledek zvrátit.

Nezávislá senátorka Jana Juřenčáková zase přislíbila volit Václava Klause, a tak si ji ODS chránila jako klenot. Nepouštěla ji téměř ze Španělského sálu a neustále s ní byl stranický doprovod, a to i na toaletě. A do toho se kuloáry potácel bývalý opoziční a nyní vládní poslanec Melčák, kterého na volbě prezidenta neustále následovala soukromá ochranka.

Lidovecké trápení

Už před volbou bylo zřejmé, že půjde o poziční bitvu, kde se bude posouvat jen o milimetry. Víkend to potvrdil. Občanští demokraté už definitivně podlehli dojmu, že jejich osud je spojen s Václavem Klausem. Část lidovců pak uvěřila svým obavám, že pokud nepodpoří stávající hlavu státu, přijdou o všechno. Strana je v krizi, čekají ji krajské a senátní volby, které podle mnohých rozhodnou o bytí a nebytí této klíčové strany. K úspěchu prý může pomoci jen klid zbraní s ODS a schválená restituce církevního majetku. Přesto se téměř polovina senátorů a poslanců KDU-ČSL postavila za Švejnara.

Pak jsou tu komunisté, kteří hrají jen o zvyšování svého vlivu. Ti o víkendu nejčastěji měnili stanoviska, aby o ně měli všichni zájem. I z toho důvodu se ve třetím kole první volby zdrželi hlasování, aby nikdo nezvítězil a byla druhá volba. Teď si mohou klást větší požadavky a budou zřejmě zkoušet prosadit vlastního kandidáta. Tahle snaha ale bude s velkou pravděpodobností marná.

Zelení usilují o zvolení Jana Švejnara, s jehož nominací přišli, zároveň ale hrají těžkou hru o udržení vládní koalice. A to vůbec není lehký úkol, vždyť podporu pro Švejnara zajišťují s opoziční ČSSD. Sociální demokraté (také postupující jednotně) nepochybně hrají i o to, aby volba prezidenta rozložila vládu Mirka Topolánka.

Jejich taktika má spoustu rozměrů. Třeba v pátek v noci pozval Jiří Paroubek Martina Bursíka na jednání o prezidentské volbě. Když tam přišel, přivítali ho přední socialističtí lobbisté Tvrdík, Dimun a Přikryl. Bursík se na místě otočil a řekl, že s těmi jednat nebude. Jenže v tu chvíli už tam byli fotografové. Podobné akce mají v ODS vzbudit dojem, že se chystá nová vláda.

Občanští demokraté zatím Paroubkovi situaci ulehčují. Premiér, ministři i straničtí předáci ODS na zelené doslova řvali, ať couvnou od veřejné volby, ale oni se nepohnuli. Co fungovalo na lidovce, u zelených nezabralo. Martin Bursík stejně přednesl velmi ostrý projev vůči Václavu Klausovi. A když mluvil u řečnického pultu o tom, že je třeba mít jiného prezidenta, protože vláda a EU budou rozhodovat o energetickém balíčku, premiér Topolánek za ním zasyčel: „To už se ale bude chystat bez tebe.”

Výroky pronesené o víkendu je třeba brát s rezervou. Jde o divadlo pro spolustraníky a v pátek a v sobotu politikům hořely hlavy. Že nemusí jít o rozkol, naznačuje i moment, kdy se Bursík s Topolánkem po volbě potkali v kuloárech. „Musíme se sejít,” řekl vstřícně premiér. „No jasně, vem kolo a zítra se projedem,” odpověděl Bursík. Na kolo se premiérovi nechtělo, ale prý se určitě potkají.

Jak dál

O víkendu nikdo nebyl zvolen, takže se jde do další volby. Je to nečekaný úspěch Jana Švejnara. Začíná se ale od nuly, vyjednávání mohou během příštích dní všechno změnit, zejména bude rozhodující chování komunistů a případně váhajících lidovců.

Reportáž Jana Brabce z volby v roce 2008 >>