Šesté období zániku
Dávné vymírání před 250 miliony let přežil jen jeden biologický druh z deseti.Varhanní hudba duní potemnělou katedrálou Nidaros v norském městě Trondheimu.
Varhanní hudba duní potemnělou katedrálou Nidaros v norském městě Trondheimu. Je pozdní podzim, léta Páně 2007 a obrovská loď jednoho z nejvýznamnějších evropských kostelů, ve středověku známého jako Kristův chrám, jako by náhle nesymbolizovala křesťanskou pokoru, ale naopak moc a bohatství Severu. Snad je to tím, že dnešního večera přišlo na koncert v kostele mnoho netypických návštěvníků: Afričané, Arabové, Indové v tradičních oděvech, muslimové, buddhisté – zkrátka lidé nejrůznějších ras, národů a vyznání.
Nesourodé publikum v chrámu tvoří účastníci světové konference s poněkud komplikovaným názvem „Ekosystémy a lidé – biodiverzita pro rozvoj – cesta do roku 2010 a dále“. Scéna podbarvená zvukem varhan vystihuje, oč v jednáních na konferenci vlastně jde: Sever, který po staletí bez zábran využíval zbytek světa, si uvědomuje, že planeta má problém, jejž bohaté státy samy nevyřeší. Chudší země ovšem nejsou zrovna nadšené představou, že by tíha řešení dopadla hlavně na ně.
Než se letoun rozpadne
Poněkud úřednicky nudný pojem „biodiverzita“ označuje nejčastěji rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Ta se nyní rychle snižuje; pravděpodobně žijeme v době rozsáhlého vymírání, které začalo zhruba před dvanácti tisíci lety, na konci poslední doby ledové. V posledních desetiletích pak člověk tento proces zřejmě urychlil stokrát až…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu