Asijský tygr po mongolsku

Mongolský prezident Nambaryn Enchbajar je bodrý padesátník, kterého byste si, nebýt ochranky, ve shluku lidí na kraji stepi snad ani nevšimli. Kolem jurty chovatele koní, jehož svěřenec předchozího dne zvítězil v nejdůležitějším mongolském dostihu celého roku, se totiž v prašném horku motá několik desítek osob. Trenérovi příbuzní, sponzoři a známí, ti všichni se koně teď chtějí dotknout. Rozetřít si jeho pot po obličeji, podle zvyku jim to přinese štěstí. Prezident tak činí též.

Návštěva hlavy státu je veliká pocta, ovšem respekt a obdiv se dnes projevuje především vítěznému trenérovi. Vrcholí totiž Nádam, dvoudenní masové sportovní klání, které je zároveň celonárodním svátkem. Soutěží se ve třech disciplínách, které kdysi prověřovaly dovednost mongolských válečníků – tradičním zápase, lukostřelbě a jízdě na koni.

Hlava státu i s manželkou mizí v jurtě slavného trenéra popít podle obyčeje vodku s ustřiženými chlupy vítězného koně na dně kalíšku a před vchodem hlídkují prezidentovy gorily – jediní muži v oblecích. Ostatní jsou oblečeni v délech, barevných prošívaných županech přepásaných okrasným opaskem, které se vlastně nezměnily od časů Čingischána. Tisíce rodin, které se na velkolepé dostihy přijely podívat, posedávají celé hodiny už od rána na louce kolem cílové rovinky pětadvacetikilometrové dostihové dráhy. Většina si s sebou přivezla i zásoby jídla…