Glosa

Ta scéna se nedá zapomenout. Boxer Rocky sice už obličej vyměnil za pomačkaný a potrhaný hadr, ale stále se odvážně bije. Proti němu stojí sovětský borec, který dlouho ranám s klidem odolává. Zatímco Rocky poctivě dřel na horách bez pomoci trenérů a strojů, sovětského obra koučoval tým poradců a pomáhaly mu různé podpůrné prostředky. Přes to všechno ale vítězí čestný sportovec. Slzy dojetí a jde se z kina domů. Tak to ale chodí jen ve filmech. Sport se změnil v souboj narkomanů, kde už není místo pro dobrodružství z výkonů, ale jde jen o to, jestli vyhraje ten či onen přípravek.

Sport, stejně jako jiné činnosti lidí, má své ikony. Michael Jordan,Pelé,Ivan Lendl,Václav Klaus, to všechno jsou hvězdy světového sportu, které znají lidé po celém světě. Patřila mezi ně nepochybně i americká sprinterka Marion Jonesová. Ta rodině v dopise napsala, že dopovala a že se omlouvá. Dopis se dostal na veřejnost a skandál byl na světě. Běžkyně se omluvila, vrátila medaile včetně těch olympijských a zdálo by se, že tím je to vyřešené. Ale není. Od tak sympatické sportovkyně zrada principů čestné soutěže bolí dvojnásob, bere iluze, že je aspoň někdo čistý.

Victor Conte, který už před lety tvrdil, že Jonesová bere doping, nečekaně prohlásil – neberte jí medaile, dopují všichni. Něco na tom asi bude. Když se uvažovalo o tom, že by vrácenou zlatou medaili ze stovky měla získat druhá Řekyně Ekaterina Thanouová, jen to zašumělo. Pro neznalce: tato běžkyně měla dopingový skandál na olympiádě v Athénách.

Jsou sporty, které už jsou de facto mrtvé. Když se dnes někdo svěří, že závodí na kole, automaticky padá otázka: A co bereš? Na Tour de France už skutečně nezávodí lidé, ale povzbuzující látky.

Co s tím? Nápadů je řada. Od těch, ať se doping legalizuje, až po ty, že je třeba uživatele povzbuzujících látek posílat do vězení. Legalizace by byla nebezpečná věc, protože to bude znamenat, že doping budou muset používat i ti, kteří nechtějí. Prostě by pak už definitivně neměli šanci.

Přísnější tresty jsou na místě. Stejně tak by nebylo od věci, kdyby se sponzoři začali konečně dívat kritičtěji na to, kam posílají své peníze. A rozmyslet by se možná měli i diváci, jejichž davy sponzorskou štědrou ruku nad vrcholovým sportem drží. Těžko něco čekat od samotných borců a borkyň zpitomělých touhou dělat nadlidské rekordy a pak je překonávat. Varování, kam to vede, si teď všichni podobní mohli nanečisto vyzkoušet u Jonesové. Ta přišla o vše: kredit, přátele a v neposlední řadě i o peníze. Její pláč ale na rozdíl od pláče Rockyho nedojímá.