Podvedená armáda

Žijeme v míru, nejsme vojensky ohroženi. Dalo by se čekat, že tak příznivou dobu využije armáda na svou modernizaci, aby byla k něčemu v horších časech. Stát investoval do českého vojska za posledních deset let skoro čtvrt bilionu korun – a přesto máme dnes jen tři tisíce vojáků schopných opravdu bojovat. Chcete vědět, jak je to možné a kde ty peníze skončily?

Když ekonom Jan Pavel začal před třemi lety psát analýzu rozpočtu prvorepublikového ministerstva obrany, netušil, do jak nebezpečných míst se tím dostane. Ale stalo se. Při zkoumání nudného tématu armádních rozpočtů objevil tajné území, na kterém vládnou zcela neznámí, leč neuvěřitelně mocní úředníci. Jsou silnější než ministři, generálové, a dokonce diktují tajným službám. Veřejná kasa je pro ně dokořán a při čerpání peněz jsou zcela bez kontroly: když během jednoho roku schválí stamiliardovou útratu, veřejnost si toho vůbec nevšimne. A nejvíc fascinující na tom je, že tihle vládcové jsou zaměnitelní: je jedno, kdo z nich sedí na jakém postu, kdo musel s ostudou tajné království opustit, kdo do něj nově přišel. Na jménech prostě nezáleží, v křeslech se střídají členové „klubu“ a moc – maskovaná veřejně přístupnou mlhou nepřehledných údajů a čísel – se předává jako štafeta.

Ekonom Pavel se ale do těch nudných dat zakousl a přišel na omračující věc: jen za zkoumané tři roky…