Nemilosrdní žádají o milost
Téma terorismu, účinné obrany proti němu, ale i souvisejícího ohrožení občanských svobod přerůstá v politikum všude na světě, Německo nevyjímaje.
„Ctím, miluji a absolutizuji život. Proto mě žádná okolnostmi formovaná svoboda, touha či lidská identifikace nepřimějí, abych zranil či zabil člověka.“ Těmito důvody odmítl službu v armádě. Ale už brzy poté se ocitne v roli, která úctu k životu zcela popírá a vypadá jako v akčním béčku. Po vstupu do místnosti náš muž sleduje, jak bankéř Jürgen Ponto hledá vázu pro květiny donesené návštěvníky, a sám zatím vytáhne pistoli. Ponto stačí hlaveň rukou odvrátit, ale za střelce zaskočí parťačka. Vypálí do šéfa Dresdner Bank pět ran a je dokonáno.
Jenže tohle není klasický mord. Oba protagonisté, Christian Klar a Brigitte Mohnhauptová, patří k Frakci rudé armády (RAF) a v Německu se schyluje k „horkému podzimu“ 1977. Tohle už není ani klasický politický terorismus, s jakým se Evropa seznámila v 19. století. „Ofenziva“, jak své tažení nazývá sama RAF, pokračuje dalšími atentáty a vyústí v únos letadla do Somálska a vraždu pilota.
Spisovatel Friedrich Delius později připomíná: „Byla to první událost od roku 1945, kdy si žádný dospělý západní Němec nemohl říci, mě se to netýká, já jsem bez viny.“ O rok dříve totiž RAF ve spolupráci s palestinskými teroristy unesla letadlo do Ugandy a Němci poprvé od druhé světové války selektovali cestující na Židy a Nežidy.
Uběhlo třicet let a Německo je uprostřed zásadní debaty. Klar a Mohnhauptová mají za sebou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
