Dům duchů v Jihlavě

Podobný zázrak se stal v Jihlavě už minulý rok – do jednoho z městských bytů se před koncem roku nastěhovalo přes 750 lidí. Nikdo je sice v onom bytě nikdy neviděl, kartotéka města ale tento stav potvrdila. Krátce po novém roce se tahle parta z Jihlavy zase odhlásila. A výsledek? Městská kasa o 26 milionů korun bohatší. Řeč je o taktice města Jihlava a několika dalších, která před sčítáním obyvatel na konci roku potřebuje navýšit obyvatelstvo nad 50 tisíc osob, aby překonala hranici, za kterou může od státu žádat vyšší dotace. Ministerstvo vnitra letos sice takové chování města označilo za protiprávní, Jihlava ale s pozměněnou strategií přišla znovu.

Systém je jednoduchý. Každý, kdo si před koncem roku přihlásí v Jihlavě trvalé bydliště, dostane od radnice tisíc korun. Minulý rok byla tato částka od dva tisíce vyšší a povinností zájemců o hotovost bylo také se po sčítání odhlásit. Nahlašovali se do bytu, který radnice napsala na svého mluvčího Radka Tulise a ten pak stovkám lidí dovolil si „u sebe doma“ nahlásit trvalé bydliště. Letos jihlavští svoji strategii změnili. Pro začátek nenechávají zájemce ubytovávat v bytě mluvčího, ale apelují, aby se lidé hlásili ke svým známým.

Vyplácení peněz zahájili letos v říjnu. Podle slov mluvčího Tulise se ale zvedla vlna nevole ze strany těch, kteří si trvalý pobyt nahlásili již před tímto datem. Radnice jim tedy slíbila zpětné vyplacení peněz. Tato strategie spolu s nižší odměnou ale nefunguje tak, jak by si vedení města přálo. „Zatím to nejde tak rychle, jak bychom potřebovali, a chybí nám zhruba dvě stovky lidí,“ říká mluvčí Tulis. Když se radnici nepodaří nalákat dostatek lidí ke svým známým, hodlají radní využít metodu jednoho bytu jako minulý rok.

„Je pravděpodobné, že tuto metodu budeme muset znovu použít,“ říká Tulis. „Přece jen 23 milionů korun, které můžeme získat navíc, je velká suma peněz a Jihlava to potřebuje,“ dodává. Nepovažuje ukousnutí třiadvaceti milionů ze společného balíku pro obce za podvod? „Ne. Máme k dispozici právní rozbor, podle kterého se o podvod nejedná. Trvalé bydliště je čistě evidenční údaj,“ říká mluvčí. S tím ale nesouhlasí ministerstvo vnitra, do jehož kompetence evidence obyvatel patří. „Dochází-li k přihlašování obyvatel k trvalému pobytu na jednu, stále stejnou adresu, je tento objekt nezpůsobilý pro všechny takto přihlášené obyvatele vykonávat své užívací právo z důvodu velkého počtu přihlášených občanů,“ píše mluvčí vnitra Petr Vorlíček.

Podle vnitra je též nemožné, aby objekt obývalo takové množství lidí, protože by to neodpovídalo hygienickým normám a objekt by se tím stal nezpůsobilý k užívání. Údaje o trvalém bydlišti by pak musely být vyškrtnuty z evidence. „Domníváme se tedy, že městský úřad v Jihlavě nepostupuje zcela v souladu se zákonem o evidenci obyvatel a příslušnými hygienickými normami,“ uzavírá Vorlíček.

Co s tím vnitro provede? „Teď zjišťujeme možnosti, co bychom mohli udělat, včetně změny zákona o evidenci obyvatel,“ říká ředitel odboru všeobecné správy Václav Henych. Jenže problém existuje už od minulého roku, kdy tedy vnitro začne něco dělat? „Neřekl bych, že nebudeme nic dělat,“ odpovídá Henych. „Někdy během příštího roku bychom mohli rozhodnout. Možná zjistíme, že zásahy by situaci ještě zhoršily, a necháme to tak, jak to je.“ Ministerstvu práce a sociálních věcí, které obcím dotace vyplácí, se podle slov ministra tato taktika nelíbí, ale nic proti ní podnikat nebude. „Máme jiné starosti, než abychom zkoumali, kolik lidí bydlí v té či oné obci, v tom či onom bytě. To opravdu není poslání ministerstva. Máme tu hromadu primárnějších věcí na práci,“ říká ministr Petr Nečas. Dříve než rozhodnutí z vlády se tak možná dočkáme výroku Ústavního soudu – skupina senátorů v čele s Petrem Pithartem požaduje, aby zrušil tu část zákona, která pomocí nerovnoměrně nastavených koeficientů přepočítává výnosy z daní právě ve prospěch velkých a bohatých měst.