Dobrá zpráva ze Senátu

Existuje asi jen málo her, kde jsou vítězové všichni. Senátní souboje ale takové zřejmě jsou, protože spokojení jsou občanští demokraté, socialisté, lidovci, a světe, div se, i komunisté, kteří nezískali ani jeden mandát. Snad jen zelení přiznávají nespokojenost, byť také nějak moc netruchlí, i když rovněž neuspěli ani v jednom obvodu. Tak jak vlastně volby dopadly?

Vítězem je nepochybně Občanská demokratická strana, která obsadila ze sedmadvaceti křesel čtrnáct a dokonce získala většinu v celé horní komoře. Modří senátoři by ale neměli zapomenout, že jim z velké části ke křeslům pomohl odpor k Jiřímu Paroubkovi. Na místě je tedy umírněnost, otevřenost a slušnost. Tím spíše, že vzhledem k znepokojivým zprávám (viz strana 2 a 4) budou ty dobré hodně zapotřebí. Ale když nepřijdou, nic se neděje, za dva roky bude šance na reparát.

Se sociálními demokraty je to těžší. Jiří Paroubek tvrdí, že šest křesel je úspěch, zejména ve srovnání s hlasováním v roce 2004, kdy strana nezískala ani jeden mandát. Jenže tehdy strana vedla mnohem nenápadnější kampaň a hlavně v jejím čele nestál člověk hovořící sám o sobě jako o neporazitelné mašině. Nějak se tedy Jiří Paroubek zadrhl. Vzhledem k obrovským chybám a skandálům kolem ČSSD to ale úspěch nepochybně je, i když strana uspěla v druhém kole výhradně v obvodech, kde jsou i silní komunisté, kteří evidentně socialisty podpořili. To by jen nasvědčovalo tomu, že ČSSD má potenciál už brát hlasy pouze u KSČM, ale ne ve středu či dokonce napravo od něj. To je pro sociální demokraty vzhledem k možným předčasným volbám do sněmovny nepříjemná zpráva. Dobrou zprávou pro nás naopak je, že voliči ČSSD ani jednou neposlechli Paroubka a nepodpořili komunistické kandidáty, kteří tak úplně propadli.

Lidovci by možná měli slavit ještě hlasitěji než občanští demokraté, protože zisk čtyř křesel je po veletočích někdejšího předsedy Miroslava Kalouska velký úspěch. Byť třeba Petr Pithart vyhrál o pouhých čtyřiadvacet hlasů.

Strana zelených propadla úplně, vždyť do druhého kola se probojoval jen jeden adept a na křeslo ani on nakonec nedosáhl. Kandidáti SZ většinou dosáhli na šest sedm procent, což vlastně odpovídá jejich preferencím do sněmovny. Zástupci malých stran či nezávislých letos moc netáhli – uspěli pouze tři. Voliči oproti předchozím kláním evidentně vycítili, že na pořadu dne tentokrát není pestrost Senátu, ale jasně definovaná síla, která bude moci zasahovat do komplikovaných jednání o řešení politické krize. A zřejmě se nemýlili.