Zlín a Liberec: česká cesta

Dvě krajská města, odlišná jak jen si lze představit. Každé na jiném konci republiky, jedno s dlouhou historií, druhé zrozené vlastně nedávno. Jedno se topí v úspěších, druhé jen tápe a vzpomíná na časy minulé slávy. Ale když nahlédneme za oponu, mají ta dvě sídla více společného než toho, co je dělí. A toto společné, nejistota ohledně schopnosti zdařile si organizovat život a budoucnost, se týká nás všech.

Poslední týdny stíhají obyvatele Zlína samé znervózňující zprávy. Ve městě považovaném za symbol tuzemského podnikatelského ducha není možné najít nikoho, kdo by chápal a dokázal vysvětlit, co se to vlastně děje. Vzduchem přitom létají miliardy a hraje se o osud obrovského pozemku s industriálními mrakodrapy přímo v centru krajské metropole. Nad bohatstvím ukrytým v areálu někdejšího obuvnického kolosu jménem Svit zkřížily kordy magistrát s hejtmanstvím a obě instituce se navzájem obviňují z poškozování zájmů regionu. To vše ve chvíli, kdy město pociťuje nedostatek peněz, úbytek podnikatelů a vysokou nezaměstnanost a plánuje další – údajně nepromyšlené – stavby. Občané krčí rameny, a jak je v Česku zvykem, komentují hádky politiků jako fotbal, za který nemohou a který se jich netýká: „páni nahoře“ si prý prostě dělají svoje neprůhledné čachry. Hlas lidu ale dostal v poslední době také mnohem zajímavější a příjemnější tvář: skupina zdejších nadšenců…