Ambice dělají Olmerta

Chce vytyčit definitivní hranice Izraele, a sice jednostranně, po vojensku. Zároveň je na cestě vytvořit definitivně civilní vládu této země a stanout v jejím čele. Na první pohled rozpor, ale má svoji logiku. Když počátkem ledna vystřídal Ehud Olmert jako volební lídr favorizované Kadimy ochromeného Ariela Šarona, nebyla to jen osobnostní a generační výměna. Šaron byl totiž posledním premiérem, který svou životní dráhu vojáka završil v čele exekutivy. To, co bývalo pravidlem, které naposledy (1996–99) přerušil Benjamin Netanjahu, nyní skončilo. Civilista Olmert má za sebou pouze základní vojenskou službu, nicméně bude rozhodovat o strategických záležitostech takového významu, jako je stažení ze Západního břehu Jordánu. A jako budoucí ministr obrany je v rámci koaličních rozhovorů zvažován lídr labouristů, další civilista Amir Perec. Co od dosud nevýrazného Olmerta, jehož kariéra se odvíjela ryze stranicky, čekat? Zatím sledujeme jen náznaky. Ve volbách Kadima zvítězila, ale získala menší podporu, než původně průzkumy předvídaly (24 % namísto očekávaných až 36 %). Karty tedy nerozdává sám Olmert, ale celé seskupení levého středu. Stažení ze Západního břehu zůstane stěžejním bodem vládního programu, ale v jakém rozsahu a z jakých areálů se uskuteční, teprve uvidíme.

Dovedu si to spočítat

Vojáckou odhodlanost ukázal Olmert již v polovině března. Tehdy coby úřadující premiér…