Stín nad slovenským snem

Slovensko si v posledních letech užívá obdivu světových i českých médií za ekonomické reformy. Přednášky ministra financí Ivana Mikloše v zahraničí jsou odměňovány potleskem vestoje. Zrodil se stereotyp o slovenském úspěchu.

Je to úleva po dlouhém období soucitného opovržení, s jakým svět pohlížel na Slovensko v devadesátých letech. Nicméně dnešní stereotyp je stejně fiktivní jako ten předešlý, byť obohacen o romantickou představu o škaredé housence, která se proměnila v motýla.

Příliš mnoho v síti

Slovenské ekonomické reformy jsou pro Evropu zajímavé tím, že ztělesňují její touhu po změně a současně jsou laciným laboratorním testem, který má potvrdit či vyvrátit teorii. Idea rovné daně je popsána už dost dlouho, v praxi ji ale v Evropě (kromě Estonska) ještě nikdo nevyzkoušel s takovou důsledností, aby se dal zkoumat výsledek.

Na první pohled není špatný. HDP roste nebývalým tempem, inflace je nízká, zahraničních investic přibývá, nezaměstnanost klesá, stát solidně kontroluje svůj deficit rozpočtu a snaží se ho snižovat.

Na druhé straně statistiky a průzkumy odhalují, že vítězů je zatím o dost méně než těch, kteří mají pocit prohry. Přibylo lidí, kteří se propadají do sociální sítě anebo se nad ní drží jen s vypětím všech sil. Ve městech na středním a východním Slovensku, jako je Partizánske či Medzilaborce, není po reformě ani stopy a lidé tam žijí bez naděje…