Před dvěma lety vypadal jako zachránce a bojovník proti rozmařilému plýtvání veřejnými penězi: Petr Forman krátce po svém příchodu do funkce náměstka na ministerstvu pro místní rozvoj odhalil, že za absolutního nezájmu ministerských úředníků mizely desítky milionů korun, které v polovině 90. let dala Česku na podporu drobného podnikání Evropská unie z fondů Phare. Jediný, kdo skončil v policejních tenatech, byl ale on sám: před deseti dny policejní rada Gejza Rakaš obvinil jej a dalších sedm lidí z toho, že i ty peníze, které zbyly, chtěli dokrást.
Jenže tu něco nehraje: co se dělo s unijními penězi před Formanovým příchodem zjevně nikoho nezajímá, a o finance údajně „dokradené“ Formanem se ministerstvo ještě před nedávnem vůbec nehlásilo.
Příběh se začal psát v polovině 90. let, kdy Unie darovala Česku 430 milionů korun, aby prostřednictvím státem zřízené Nadace pro rozvoj regionů založilo dva fondy rizikového kapitálu na podporu zajímavých projektů a firem. Na správu fondů a výběr investic si stát najal Holanďana Gijsberga Boota. Forman zjistil, že Boot polovinu svěřených peněz prostě prohospodařil – částečně neuváženými investicemi, částečně obrovskými náklady na svoji činnost a vytvářením fiktivního zisku, aby si z něj mohl vyplácet mimořádné odměny (viz Respekt č. 21/2005). Vypověděl proto Bootovi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
