Svět vzpomíná na Nobela

Někde na rozhraní mezi koncem sezónních prací v zemědělství a začátkem lovecké sezóny se nachází zhruba desetidenní období vyhlašování Nobelových cen. Každoročně je tato kratičká nobelovská sezóna spojena s vlnou zájmu veřejnosti o vědu, za kterou jsou udělovány čtyři ceny: za fyziologii a medicínu, fyziku, chemii a ekonomii (další dvě potom za mír a literaturu).

Zkusme se svézt na této vlně a podívat se trochu hlouběji, jaký význam dnes ceny mají a jak jsou vnímány ve vědeckém světě.

Trofeje

Sedí více zemědělský obraz ceny jako završení žně, kdy plná stodola umožní přečkat případné hladové období? Nebo je výstižnější lovecká scéna s trefou do černého a následnou prestižní trofejí pro bystrého lovce?

Objevitel ozonové díry a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1995, profesor Sherwood Rowland z Kalifornské univerzity tvrdí, že „v počátcích představovala Nobelova cena v poměru k profesorskému platu extrémní částku, která umožňovala laureátovi dlouhodobě se profesně i osobně zajistit“. Jak ovšem dodává, dnes je situace jiná. „Cena se často dělí na dvě nebo i čtyři části. Čtvrtina ceny činí něco kolem 300 tisíc dolarů, z čehož člověk v USA zaplatí asi polovinu na daních. Zbylých 150 tisíc dolarů není pro kalifornského vědce už zas tak ohromující částka. Něco jiného ovšem je celá a ještě k tomu třeba nezdaněná cena pro vědce v chudé zemi.“

…