Velká školská reforma je tu
Je to už víc než třicet dnů, co jsme se všichni stali účastníky i aktéry největší vzdělávací reformy od dob Marie Terezie. Cíl zní skvěle: předělat školy ze zastaralých paláců drilu, nudy a papouškovaných vědomostí v místo, kde učitelé rozvíjejí osobnost žáka a učí ho orientaci v moderním světě. Revoluční změnu vítají odborníci i opozice. Ale veřejnost, rodiče a často ani sami učitelé o ní nic nevědí. Přitom jejich nápady a nadšení jsou pro zdar díla zcela klíčové.
Je to už víc než třicet dnů, co jsme se všichni stali účastníky i aktéry největší vzdělávací reformy od dob Marie Terezie. Cíl zní skvěle: předělat školy ze zastaralých paláců drilu, nudy a papouškovaných vědomostí v místo, kde učitelé rozvíjejí osobnost žáka a učí ho orientaci v moderním světě. Revoluční změnu vítají odborníci i opozice. Ale veřejnost, rodiče a často ani sami učitelé o ní nic nevědí. Přitom jejich nápady a nadšení jsou pro zdar díla zcela klíčové.
Základní škola uprostřed sídliště Zachar v Kroměříži vítá své žáky i návštěvníky pestrobarevnými kresbami na zdi a malým bufetem se sladkostmi a nejnutnějšími školními pomůckami. Pak další graffiti. Obrázky na zdech lemují celou školu, někdy se barevné postavičky smějí i z podlahy. Je ráno, a přestože už vyučování začalo, chodbou se rozléhá dětské ševelení. Třída v prvním patře je otevřená dokořán. Žáci 4. B leží na chodbě na lavici, jiní posedávají či polehávají na zemi. Pár jich sedí i ve třídě. Každý má před sebou list papíru. Někteří jsou zahloubaní, někteří si mezi sebou povídají, popíjejí vodu z lahví, smějí se a návštěvy si skoro nevšímají. „Právě děláme test z matiky, češtiny a prvouky,“ vysvětluje s úsměvem Klára sedící na zemi v hloučku dalších malých slečen. „Nedostáváme za to známky, můžeme se dívat do sešitů, do encyklopedií a máme na to čas celé dopoledne. Baví mě to víc než předtím.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu