Pro svůj závěr, že za privatizací české petrochemie jsou úplatky, má polská vyšetřovací komise zatím málo důkazů. Přesto návštěva u jejího šéfa vyvolává dojem, že ti lidé byli vlastně úspěšní. Prokurátor chystá první výslechy.
Poznaňská kancelář poslance Andrzeje Aumillera se koupe v podzimním slunci. Na psacím stole, který zabírá většinu plochy malé místnosti, leží sto čtyřicet listů útlé složky: je to zpráva polské parlamentní vyšetřovací komise, kterou poslanec vedl, o hospodaření společnosti PKN Orlen. Pan Aumiller má daleko větší chuť probírat výsledky nedávných polských parlamentních voleb než výsledky práce „jeho“ komise. Nakonec bere fascikl do rukou a nalistuje stranu devadesát dva. Ta se týká privatizace firmy Unipetrol a přináší výbušné čtení o možné korupci českých politiků. Z ní také minulý týden citoval pražský tisk závěr, že česká vláda mohla prodat Unipetrol o pět miliard dráž než za těch třináct, co nabídl PKN Orlen. A protože polská firma se zavázala, že po nákupu prodá svému českému společníkovi Andreji Babišovi část Unipetrolu o miliardy levněji, než je jejich skutečná hodnota, došli Aumillerovi komisaři k závěru, že tu obrovskou prodejní slevu dostal od pražské vlády od počátku vlastně Babiš. A že za zmanipulovaným prodejem a Babišovým ziskem stojí zřejmě podnikatelův blízký vztah s bývalým premiérem Stanislavem Grossem.
Předčasný konec
Ne že by to byly překvapivé soudy. O možném uplacení zdejších…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu