Drama jednoho sexuálního života

Soudce označený za odběratele pedofilního porna nechce odevzdat talár – a Vrchní soud s tím souhlasí. Jak je to možné? Tady je odpověď.

„Proč to zase otvíráte? Všechno jsem již řekl,“ říká Josef Košela (47) unaveným hlasem do telefonu. Po naléhání nakonec souhlasí se schůzkou v jedné z kaváren nedaleko svého letenského bytu. A tam znovu vypráví svůj příběh. Objednaného nápoje se po celou dobu rozhovoru ani nedotkne. V jeho kulatém obličeji se ale chvílemi objeví rysy rozhodnosti. To když mluví o své práci, o kterou se rozhodl porvat.

Nejprve ale ve stručnosti, jak to celé začalo. V roce 1998 se pan Košela potom, co mu ujel vlak, seznámil při autostopu se sympatickým chlapíkem, který se nabídl, že mu sežene nějaké vzácnější komponenty na domácí počítač. Svůj slib splnil – a když se po telefonu blíže seznámili, nabídl i jiné zboží: homosexuální pornografické kazety, které prý jako sběratel už léta shromažďuje. Soudce Košela, sám gay, nabídku přijal a začal si u nového známého objednávat. Ze sběratele videokazet se ale později vyklubal výrobce porna – a to i filmů s nezletilými chlapci. V té době již podle policejního záznamu Košela žádné zásilky od svého dodavatele nedostával, nicméně při „producentově“ zatýkání a domovní prohlídce našla policie soudcovo jméno na seznamu odběratelů.

O případu referoval letos v únoru deník Právo a napsal,…