Vykoupení ocelářského krále

Bankovní socialismus devadesátých let končí dalším fiaskem. Dluhy si kupují dlužníci za zlomek ceny.

Informace, že ocelářský magnát Zdeněk Zemek vykoupil za pakatel svůj dluh nasekaný před pár lety u státních bank, zní hodně černě. Jeden z největších českých ekonomických průšvihů se uzavírá tím nejhorším způsobem. Ale i to může být nakonec dobrá zpráva.

Ostří hoši nepřišli

Zvěst o Zemkově úspěšném nákupu prozradili Respektu obchodníci, jejichž prostřednictvím se ke svým pětimiliardovým závazkům z balíku Konsolidační agentury dostal. V téhle historii ale nejde ani zdaleka jen o Zemka. Jeho příběh je jen částečkou kocoviny z velkého bálu, který začal velkorysými půjčkami zdejším „kapitánům průmyslu“ od státních bank, pokračoval jejich bezstarostným nesplácením a skončil chybějícími třemi sty miliardami v bankovních sejfech, které jsme pak před privatizací bank za naše kombinátory všichni svorně zaplatili ze svého. Samotný Zemek přišel každou tuzemskou rodinu na dva tisíce korun. A co bylo nejlepší – tato krádež za bílého dne prošla aktérům bez trestu. Mluvilo se sice o korupci bankovních úředníků, dokonce tehdejší šéf ekonomické kontrarozvědky Jan Šula tvrdil, že za každý velký přiklepnutý úvěr si bere úředník desetiprocentní úplatek, nicméně ani jeho úřad to neprokázal jedinému podvodníkovi. Stejně do ztracena to šlo s nesplácením: banky tlačily…