Islámský fundamentalismus, který je celosvětově na vzestupu, se odráží i ve světové ekonomice. Ještě před třiceti lety islámské bankovnictví, které jde proti trendům moderního tržního hospodářství, existovalo víceméně jen na papíře. Dnes dosahuje majetek islámských bank hodnoty téměř 400 miliard dolarů. Statistiky IFSB (Islamic Financial Services Board) uvádějí, že v současnosti islámské banky shromažďují polovinu úspor domácností v zemích islámského světa. Jejich vklady stále rostou, a to i v zemích, kde donedávna náboženství nehrálo ve veřejném životě žádnou větší roli, například v Malajsii. Tento rozvoj přitom není možno zdůvodnit žádnými čistě ekonomickými výhodami.
Mezi lichvou a marxismem
Je-li řeč o islámu a financích, každému se vybaví zákaz úroků. V Koránu ale není zakázán úrok, nýbrž jev zvaný „ribá“. Toto slovo je sice často překládáno jako úrok, ale rozhodně nejde o přesné vysvětlení a i v samotném islámském světě pro ně existují různé výklady. Podle některých interpretací znamená ribá lichvu, tedy nepřiměřeně vysoké úroky. V Mohamedově době představovala lichva závažný sociální problém, stejně jako za raného křesťanství. Západ ale nakonec povolil bankovnictví už ve středověku, i když zákaz vybírání nadměrného úroku zůstal dodnes. Ve většině evropských zemí je lichva trestná. V USA existovaly dokonce až do 80. let zákony, podle kterých byl v některých státech povolen pouze 5% úrok bankovních vkladů ročně (což bylo směšně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
