Podobní Putinovi rozumějí

Šéf zahraničního výboru poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD) se minulý týden rozplýval nad ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který „odvedl velký kus práce a je respektovaným partnerem Evropy, USA i Asie“. Reagoval tak na otevřený dopis asi stovky amerických a evropských intelektuálů a (většinou vysloužilých) politiků, kteří varují západní státníky před Putinovými diktátorskými sklony. Píší, že Západ ve vztahu k Rusku selhává, protože prezidenta až na výjimky nadšeně přijímá a mlčí k tomu, že tento muž postupně ničí politické svobody ve své zemi a posiluje už teď autoritativní stát. Laštůvka má jasno: „Je to účelová kritika.“ Za jakým zrádným účelem je vedena, už neříká, ale přesto se člověku z jeho slov nedělá úplně dobře.

Pan Laštůvka je zahraničněpolitický expert nejsilnější vládní strany a hlasatel názoru, že česká zahraniční politika by se měla na Rusko intenzivněji orientovat. Když oceňuje Putinův „pragmatismus“, zcela ignoruje, že ruský prezident téměř zničil žurnalistickou svobodu, zneužívá teroristické útoky k zavádění tvrdé centralizace, buduje státní kontrolu hospodářství, posiluje vliv tajných služeb, omezuje a zastrašuje opozici atd. atp. Domnívá-li se Laštůvka, že je to sympatický „velký kus práce“, co by asi zavedl v Česku, kdyby k tomu dostal příležitost?

Výzva, kterou tady podepsali i Václav Havel a Alexandr Vondra – což jí v českých médiích zajistilo palcové titulky – je…