Tužku do ruky, premiére

Schodky státního rozpočtu jsou obludně vysoké. Za loňský, letošní a na příští rok navržený deficit (109 + 115 + 94 miliard) by se dalo pořídit i něco tak úchvatného a drahého jako olympiáda v Athénách; tedy kdybychom tyto peníze neprojedli. Rozpočtové výdaje jsou rovněž obludně vysoké. V příštím roce bude stát platit 2,5 miliardy korun každý den a 1,75 milionu každou minutu.

Tolik na začátek podzimní sezóny. Jinak ale nutno ocenit: debata o příštím státním rozpočtu se nerozběhla špatně – naopak, vede se ve správný čas o správných věcech.

Sobotkův tajný trumf

V dobách tiché koalice mezi Milošem Zemanem a Václavem Klausem ztráceli o rozpočet zájem i nejzapálenější komentátoři. Po troše okázalých přestřelek mezi ČSSD a ODS přicházel totiž depresivně stejný výsledek: obě strany s pohodlnou převahou odmávly další hluboký deficit. Zeman k tomu přidal obvyklé ujišťování, jak tím jeho vláda pomáhá růstu ekonomiky a že státní dluh je „relativně malý“. V té době byl – účet za Zemanovo a Klausovo hospodaření z let 1998–2002 přišel později. Teď je dluh „relativně větší“ a příští rok na jeho pouhé obhospodařování, na splátky úroků, musíme vydat 35 miliard; v polovině 90. let tato položka v rozpočtu ani nestála za řeč, šlo na ni desetkrát méně.

Mezi zásluhy Špidlovy koalice patří, že ČSSD uznala prudké zadlužování země jako vážný problém.…