Utrpení ředitele Kulhánka

Varování před koncem světa nabývají na zajímavosti, pokud o něm mluví lidé, od nichž bychom čekali spíš cyničtější nebo alespoň rezervovanější přístup, například kapitáni průmyslu. To je případ i šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka, který se se svými obavami z neodvratného „sebezničení lidí“ svěřil minulý pátek čtenářům magazínu Lidových novin. „Nové a lepší výrobky vedou v konečném efektu k naší degeneraci,“ míní ředitel Kulhánek a dává lidstvu „ještě nějakých dvě stě, tři sta let“.

Je tu ale známý problém: pokud něčí plat závisí na počtu vyrobených a prodaných aut, jedné z hlavních příčin černých vizí, je dost těžké kázat o nápravě. To ale Kulhánek nemá v úmyslu. Konec je podle něj neodvratný, a pokud by se na něm nepodílel on, podílel by se někdo jiný. Navíc ředitel si našel jiného viníka než auta: do záhuby nás prý vedou počítače a internet.

Nutno říct, že zatímco obecně „myslitelské“ pasáže Kulhánkova rozhovoru dávají čtenáři zážitek zábavné absurdity, za konkrétním obviněním můžeme vycítit spíše zhrzenost konkurenta. Ředitelova nechuť je vlastně pochopitelná: pryč je čas, kdy jeho auta bývala symbolem svobody, teď tuhle pozici přebírá právě zatracovaný internet, který nezná ani jedovaté zplodiny, ani ucpané betonové dálnice. Auta nebo automobilismus naopak začínají lidem ze svobody povážlivě ukrajovat. Moderní svět totiž jako by život bez auta nepřipouštěl. Nejde jen o to, že žít mimo město bez auta je…