Špatně prodejné děti

„Žádám paní poslankyni, aby se okamžitě omluvila. Jak je možné, že v civilizované společnosti někdo ve sněmovně prohlásí, že se v ústavech nenacházejí kvalitní děti?“ hrozil se lidovecký poslanec Josef Janeček nad slovy komunistky Květoslavy Čelišové. Ano, jsou to hrozná slova. Ale horší než slova je realita, kterou se Čelišová pokusila vystihnout. Lidovecké zákony o utajovaných porodech a o zrychlení adopcí, které minulý týden schválila sněmovna, tuto realitu stvrdí.

Račte selektovat

V našich ústavech žijí tisíce dětí a dnes už nikdo netvrdí, že jim tam je lépe než ve vlastní nebo v náhradní rodině. Ty, jejichž rodiče k tomu dali souhlas nebo se o ně dlouhodobě nezajímají, je možné adoptovat. Přesto řadu z nich osvojitelé nechtějí. Jak je to možné? Jsou romské, se zdravotním postižením nebo příliš odrostlé.

Civilizované společnosti, kterých se poslanec Josef Janeček dovolával, se takové situaci snaží čelit. Lidé se zájmem o adopci si tam většinou nemohou příliš vybírat. Buď si vezmou to dítě, které je zrovna na řadě, nebo se posunou znovu až na konec řady čekatelů. A už vůbec není možné, aby si budoucí rodiče chodili děti obhlížet přímo do domovů a potěžkávat všechna pro a proti toho či onoho malého člověka. Jednoduše – civilizované země se snaží adopce dostat co nejdál od výběru jako na tržišti.

Lidovecké návrhy pomohou právě těm zájemcům o adopci, kteří si chtějí vybírat. Vždyť také jeden z předkladatelů návrhu na…