Ve čtvrtek 25. září zemřel v New Yorku po vleklé nemoci Edward Said, jedna z vůdčích postav světové intelektuální levice. Said se neomezoval jen na teorii – neváhal se angažovat také v přímém politickém boji, především na podporu Palestinců proti Izraeli. Jeho přímý a nepřímý vliv ovšem daleko přesáhl jak akademické prostředí, tak konkrétní politické kauzy. S jeho názory nemusí každý souhlasit, ale nikdo je nemůže ignorovat.
Orientalismus
Said se narodil v roce 1935 v západním Jeruzalémě v rodině zámožných arabských křesťanů. Studoval na prestižních školách v Káhiře a v USA, od 60. let přednášel anglickou a srovnávací literaturu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Po roce 1967 se začal angažovat v palestinském hnutí, několik let byl dokonce členem exilové Palestinské národní rady. V roce 1994, po mírových dohodách z Osla, se rozešel s Jásirem Arafátem, jehož obvinil ze „zaprodání Palestinců do izraelského otroctví“ a později často kritizoval jako zkorumpovaného despotu. Až do konce života však nepřestal být ohnivým obhájcem palestinské věci. Jeho zápal neztlumila ani leukemie – ještě v roce 2000 ho fotoreportéři zachytili, jak hází kámen přes libanonskou hranici na izraelskou pohraniční hlídku.
Mezinárodní věhlas mu zajistila kniha Orientalismus, vydaná v roce 1978. Toto nesmírně vlivné dílo bylo přeloženo do 35 jazyků a stalo se svým způsobem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
