„První auto, které si koupí dnešní děti, bude poháněno vodíkem,“ sliboval předminulý týden americký prezident George W. Bush, když ve své Zprávě o stavu Unie oznamoval, že hodlá výrazně navýšit federální dotace na výzkum vodíkových palivových článků. Náhlé zvýšení Bushova zájmu o alternativní zdroje energie má svou logiku. Spolu s tím, jak se blíží datum amerického úderu na Irák, totiž ve Spojených státech sílí také obava z opakování ropného šoku, kterému USA čelily v 70. letech. Země v neklidném Perském zálivu kontrolují téměř 65 % světových zásob ropy, a není proto divu, že výzkumníci zabývající se alternativními zdroji energie se teď těší nebývalé přízni a štědrosti federální kasy.
Ne tak rychle
Důvod, proč se přitom dotace i badatelé sále častěji soustřeďují především na vodíkové palivové články, je zřejmý: díky chemické reakci vodíku a kyslíku v nich mezi elektrodami vzniká teplo a elektrická energie, přičemž jedinou zplodinou je destilovaná voda. Tu je pak možné opět rozložit na původní stavební prvky a reakci znovu opakovat, takže jde o ekologicky dokonale čistý zdroj obnovitelné energie.
Akumulátory založené na tomto principu byly poprvé použity už v roce 1839, k jejich výraznému rozšíření však nikdy nedošlo. Od šedesátých let minulého století jich ve větší míře využívá v rámci kosmického programu jen americká NASA a v menší míře se dnes uplatňují i při…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
