Památník Jad vašem v Jeruzalémě lemuje na dvacet tisíc stromů opatřených jménem. Ty stromy připomínají lidi, jimž se v Izraeli po 2. světové válce začalo říkat „Spravedliví mezi národy“, protože riskovali život, aby před lágry a plynovými komorami uchránili příslušníky národa, který rasisté určili k vyhlazení. Sto tři stromy nesou jména „Spravedlivých“ z Čech a Moravy. První z nich tam v roce 1968 zasadila Anna Urbanová. Žena, díky níž unikli mašinérii holocaustu její blízcí i mnoho lidí, které nikdy neviděla.
Z kláštera mezi diplomaty
„Jako malá jsem se chtěla stát jeptiškou. Dost jsem se stranila dětí a spíš než vrstevníci mi k srdci přirostly sestry z klášterní školy, kam jsem chodila,“ vzpomíná dnes 90letá Anna Urbanová na dětství v Českých Budějovicích. Tehdy se ještě jmenovala Binderová – její rodiče byli čeští Němci.
Anninu matku, navzdory tomu, že byla katolička, dceřina touha příliš nenadchla a nechala ji přepsat do obecné školy. „Od té doby se také datuje moje velké přátelství s Židy,“ popisuje paní Urbanová okamžik, který později rozhodujícím způsobem ovlivnil její život. Z přestupu do neznámého prostředí měla velký strach a byla ráda, že se jí hned v prvních dnech ujaly tři židovské kamarádky, s nimiž ji pak spojilo celoživotní přátelství. „Zvaly mě k sobě domů a chodívaly si hrát k nám. Tehdy ještě po nějakých třenicích a vzájemném nepřátelství mezi Čechy, Němci a Židy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
