Každý, kdo přejíždí hranice na Západ, zná typický obrázek. Českou silnici lemují řady prostitutek, postávajících pod starými stromy, na odpočivadlech nebo autobusových zastávkách. Na jihu, při příjezdu k Dolnímu Dvořišti, je to neuvěřitelná lynchovská podívaná kontrastující s kultivovanou venkovskou krajinou, kde absurdní dojem dovršují nedávno opravené bílé štíty barokních statků s rudými neonovými nápisy „night club“. Zdaleka nejhorší je severní německá cesta přes Teplice a Dubí. Krajina zmaru, země bez Boha, v níž je lidská bytost degradovaná na kus masa. Propadlé a tupé obličeje žen ve výlohách či na silnici, kolem níž se několik kilometrů táhnou jen bordely, střídající se s kostrami vybydlených opuštěných stavení. Člověk se nemůže zbavit pocitu, že kdo tady vyrůstá, nikdy ze sebe nesetřese pocit beznaděje.
Porada v Dubí
Právě v Dubí se v úterý konala konference nazvaná Prostituce jako česko-německý problém v příhraničí. Přijelo na ni devadesát lidí, počínaje policisty, přes ministerské úředníky, lékaře či pracovníky občanských iniciativ až po komunální i celostátní politiky. Cíl konference byl vysloven na pozvánce: vyvinout „tlak na legislativní ošetření problému“. Jinými slovy, hledá se cesta, jak prosadit zákon, který by se s prostitucí, v tuto chvíli ani zakázanou ani povolenou, vyrovnával. Účastníci akce přijali na závěr výzvu, v níž se po pravdě konstatuje, že již dvanáct let existuje v Česku ve vztahu k prostituci „právní vakuum“ a že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu