Dostálův boj

Po zrádných novinářích pracujících za německé peníze proti zájmům své vlasti objevil ministr kultury Pavel Dostál dalšího národního škůdce. Stala se jím matrikářka Prahy 1 Jana Talmanová. Ministra rozzlobilo, že potvrdila potomku šlechtického rodu Františku Kinskému české občanství. Tím prý přispěla k riziku, že občan Kinský získá u soudu zpět palác Kinských a mnoho jiných kulturních památek nedozírné ceny. Ministr za to Janu Talmanovou nazval v článku deníku Právo hlupákem a obvinil ji z úplatkářství. Novináři z Práva poté úřednici udali a státní zástupce Jiří Kára předal případ policii. Stejný názor na Kinského občanství přitom s paní Talmanovou vyznává i ministerstvo vnitra a ministr Dostál ve svém vlastenectví pominul fakta svědčící ve prospěch „nečeského“ šlechtice.

Fatální chyba

František Kinský odjel v roce 1940 se svou matkou z Čech do Argentiny. Byly mu přesně čtyři roky. Přes své mládí již v Čechách vlastnil ohromný majetek. Jeho otec Oldřich byl totiž v té době už dva roky mrtev. Po válce pak české úřady Kinským - coby „Němcům“ - zabavily rozsáhlé panství na základě příslušného Benešova dekretu. Ale úředníci se přitom dopustili fatální chyby. Podle platných předpisů měl být majetek převeden na devítiletého Františka vybaveného oficiálním poručníkem - a teprve tomu se mělo zabavovat. Zdejší konfiskátoři ovšem jen tak halabala něco odebrali dávno mrtvému Oldřichu Kinskému, něco zase jeho nezletilému dítěti. To je důvod, proč dnes…