Sklárna na kraji světa

Zachráníme vám práci, vzkázal Odborový svaz sklářského, keramického a bižuterního průmyslu propuštěným zaměstnancům skláren ve Strání na moravsko-slovenské hranici. Vypadalo to jako skvělá zpráva a ojedinělý experiment zároveň. Odbory se totiž rozhodly zavřenou továrničku od majitelů koupit a samy v ní od prvního srpna podnikat. Nejen dvě stě padesát zdejších sklářů proto čekalo, jak celá transakce dopadne.

Sedíme a čekáme

Je první srpnový den a před budovou Moravských skláren je pusto: ve stojanech na bicykly žádná kola nestojí, po cestičkách s úlomky barevného skla do práce nikdo nespěchá. Ani skrz prosklené dveře vrátnice není u „píchaček“ nikoho vidět. Jedinou známkou života je kýbl se špinavou vodou a u zdi opřený smeták. Muž v černé uniformě bezpečnostní agentury prý „nic neví a nic neřekne“. „Stejně napíšete zase nějaký žvásty,“ říká otráveně a na okénku vrátnice zatahuje ušmudlanou záclonku.Naproti sklárně rokuje před místní samoobsluhou několik mužů s nákupními taškami. „Pořád jen čekáme a čekáme, lidé jsou z toho už celí nervózní a unavení,“ říká jeden z nich, bývalý huťmistr Luděk Uher (56). "Už to trvá nějak moc dlouho, vždyť sedíme doma na podpoře už pátý měsíc."Pro skláře začalo existenční drama koncem minulého roku: tehdy se majitel sklárny - společnost Porcela Plus (která síť skláren Crystalexu koupila v rámci privatizace v roce 1997 za pouhé zhruba tři stovky milionů, i když jiní nabízeli až trojnásobek) - rozhodl továrnu jako…