Kdy jste naposledy viděli britskou poštovní známku s jinou tváří panovníka než Alžběty II.? To už je otázka pro kmety či pro filatelistické znalce. Těžko bychom v současném světě hledali hlavu státu, jež zaujímá svůj úřad plné půlstoletí. Tuto středu si ovšem připomeneme, že Její královská Výsost Alžběta II., z milosti Boží královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav a území, hlava Společenství, obhájkyně víry, jak zní její oficiální titul, je na trůně právě 50 let. „Den 2. prosince 1898 jest 50. výročním dnem nastolení našeho milovaného panovníka, císaře a krále Františka Josefa I.“ I takto vzdávali naši předkové hold jubileu mocnáře, který vládl velké nadnárodní říši. Podobná slova budou jistě padat i na adresu Alžběty II. Jakou realitu však odrážejí? Koneckonců ani Alžběta nevládne pouze téměř šedesáti milionům Britů, ale formálně i dalším téměř šedesáti milionům obyvatel z 15 dalších zemí, které ji uznávají za hlavu státu. Výročí navíc upozorňuje na roli monarchií v dnešním světě, především v Evropské unii: vždyť sedm z celkem patnácti členských zemí EU má ve svém čele dědičného panovníka.
V dramatické éře
Za pozornost stojí už samotný fakt 50 let strávených v čele státu. Alžběta se tak pomalu řadí po bok královny Viktorie (na trůně v letech 1837–1901) a již zmíněného císaře Františka Josefa (1848–1916). V úřadě hlavy státu prožila dramatické období pádu britského impéria a pak i éru renesance britského…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
