Slunce do kamen

Fakt, že od pondělka jdou nahoru ceny za elektřinu o čtrnáct a za plyn o pětadvacet procent, zaznamenal zřejmě každý. Podle vlády je zdražení nutné, abychom se přiblížili normálním evropským poměrům. Kritici ovšem poukazují na to, že spíše než touha podobat se Evropě stojí za současným růstem cen síla a chtivost zdejších energetických monopolů. Jejich „cenový šok“ ovšem může mnohé spotřebitele vrátit do uhelných let komunistického dávnověku. „Že dojde k masivnímu a naprosto nekoordinovanému přechodu na neekologické způsoby vytápění, je nasnadě,“ komentuje diktát monopolů ministr životního prostředí Miloš Kužvart. A útěk celých vsí i měst od rozběhnuté plynofikace jeho slova potvrzuje. Rok od roku kardinálnější otázka se tak nemění ani v novém miléniu: jaké topení si má člověk vybrat, aby nehuntoval ani přírodu, ani svou peněženku.

Plynofikační podfuk

Jak už bylo v českých médiích včetně tohoto listu mnohokrát řečeno, proklamace o zdražování elektřiny coby nutném přiblížení se evropským cenám jsou liché. Od pondělka máme dražší elektřinu než třeba v Irsku, Španělsku či Finsku a platíme stejně jako Francouzi nebo Holanďané.Zdražování plynu je z tohoto pohledu komplikovanější, neboť v Evropské unii zákazník skutečně za zemní plyn zaplatí v průměru zhruba o polovinu více. Faktem ovšem je, že cenový nárůst posouvá plyn na místo druhého nejdražšího topiva (nepočítáme-li extrémně drahé oleje a naftu). Vzhledem k nedávné masivní plynofikaci se tudíž zdá…