Je to v pořádku, jenom krvácím

„Sledujeme vývoj se zájmem, ale bez paniky,“ komentoval zprávu o dosud nevídaném pádu kurzů eura vůči dolaru, libře i jenu šéf rakouské centrální banky Klaus Liebscher. Své přesvědčení, že panika je zbytečná, neopomněli zdůraznit i mnozí politici v čele s německým premiérem Gerhardem Schröderem a francouzským ministrem financí Laurentem Fabiusem. Někteří britští komentátoři s nimi souhlasili se zlomyslnou poznámkou, že paniku je opravdu lépe nechat na pozdější dobu, protože euro jen tak klesat nepřestane. Stalo se to skutečně poprvé: byť jen ve vtipech a velmi opatrných náznacích se objevily zcela reálné úvahy, co by se stalo, kdyby euro nesplnilo očekávání svých tvůrců a nestalo se tvrdou měnou, která bude zdatně konkurovat dolaru. Je jisté, že takový neúspěch by měl zcela fatální důsledky pro evropskou jednotu i pro rozšiřování Unie. Proto i z českého pohledu je nutné zdůraznit: jen žádnou paniku, Evropané, pořád je dost času možnému nepříznivému vývoji předejít.

Sebevědomí kancléře Schrödera

Euro bylo možné při jeho vzniku v lednu 1999 koupit za 118 amerických centů, koncem minulého týdne stačilo 91. Pokles je v zásadě pravidelný, tento trend ale nechal dlouho všechny bankéře a znalce v klidu. Mělo to svou logiku: nižší kurz eura pomohl loni na jaře některým evropským ekonomikám zvýšit vývoz a překonat tak náznaky hospodářské recese. Odborníci rovněž věřili, že euro zase brzy posílí, a tak investoři i obchodníci s měnou zůstávali euru věrní.…