Smutné výročí
Prvním známým dokumentem, který podrobně informuje o Zemi Svatého nebo Pravého kříže (považované zpočátku za ostrov), nebo také Zemi papoušků, je dopis, jenž jeho autor, Pero Vaz de Caminha, 1. května roku 1500 adresuje portugalskému králi. Caminha byl písařem námořní výpravy, kterou vedl královský mořeplavec Pedro Álvares Cabral. Krátce před 1. květnem totiž Cabralova flotila zakotvila u brazilského pobřeží, ačkoli původně směřovala - podle instrukcí Vaska da Gamy - do Indie. Z prvních zpráv o Cabralově „objevu“ se však historikům zdá, že jeho objev vůbec nebyl náhodný a námořníci tuto oblast už dobře znali.
Dobrý divoch
První kontakt Evropanů s územím dnešní Brazílie proto není dodnes historicky dostatečně objasněn: spor o prvenství vedou Španělé a Portugalci. Značně mlhavé údaje v díle portugalského mořeplavce Duarta Pacheca Pereiry o plavbě do jihozápadního Atlantiku v roce 1498, nařízené portugalským králem, soupeří se dvěma či třemi uskutečněnými plavbami španělskými z let 1499–1500. Význam těchto plaveb pro poznání Brazílie však někteří portugalští historici zpochybňují, ať už z hlediska geografického (otázka, jestli správně lokalizovali navštívená místa) nebo časového. Hovoří se pak o Cabralových „falešných předchůdcích“. Území, označované později jako Brazílie, připadlo prakticky ještě před svým objevením (v roce 1494) Portugalcům. A to na základě smlouvy z Tordesillasu, jež stanovila hranice mezi portugalskými a španělskými územími v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
