V roce 1997 se tehdejší kancléř Helmut Kohl upřímně rozzlobil: „Kvůli své touze po moci zablokovali sociální demokraté budoucnost Německa. Je to ostuda.“ Zástupci spolkových zemí, mezi nimiž měla SPD převahu, mu totiž vetovali daňovou novelu, která by během dvou let zkrátila příjmy rozpočtu o 30 miliard marek (4,8 bilionu korun). Neuplynuly ovšem ani tři roky, a vše je naopak. Dnešní sociálnědemokratický kancléř Schröder, který coby dolnosaský premiér pomáhal reformu poslat ke dnu, minulý pátek prosadil největší snížení daní v německé poválečné historii. A byli to naopak Kohlovi spolustraníci, kdo nyní kladl zarputilý odpor. Schröderova reforma je sice pozvolnější, ale i tak v roce 2005 zbude Němcům v peněženkách oproti dnešku 57 miliard marek „navíc“. Čím lépe pro ně, tím pochopitelně lépe i pro všechny jejich obchodní partnery včetně nás.
Nepotřebujete dotaci?
Kohl mezi zástupci zemí, kteří tvoří horní komoru parlamentu (Spolkovou radu), neuspěl kvůli tomu, že chtěl seškrtat všechny daňové úlevy a zdanit příplatky za práci o svátcích a v noci. Tak alespoň zamítnutí zdůvodnil tehdejší šéf SPD „Rudý Oskar“ Lafontaine. Když se nyní role obrátily, CDU pro změnu prohlašovala, že Schröder v daních škrtá příliš málo a že nadržuje velkým koncernům a bankám na úkor malého a středního podnikání. Podle komentátorů ale tehdy i dnes opozice jen chabě maskovala snahu za žádnou cenu nepřipustit soupeřův úspěch. Dnešní kancléř se ukázal jako obratnější…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu