Vědět, kdy odejít

Ty tam jsou doby,kdy se v Latinské Americe střídaly vojenské junty, kdy plukovník A nahrazoval plukovníka B. Novějším fenoménem jsou spíše postavy, které by šlo označit za populistické autoritáře či autoritářské populisty. Už deset let k nim patří peruánský prezident. Ale Alberto Fujimori, dnes po Fidelu Castrovi nejdéle sloužící hlava státu v Latinské Americe,nečekaně překvapil. V neděli 17. září oznámil, že se rozhodl uspořádat nové prezidentské volby, kterých se on sám nezúčastní, a že rozpustí všemocnou Organizaci tajných služeb. Jeho projev ohromil hlavně armádu, neboť šlo o první vážné rozhodnutí, které prezident udělal bez porady s generály.Armáda, prezident a tajné služby, to byla totiž v Peru vládnoucí trojice, na kterou nestačil ani parlament, ani opozice. Že by počátek Fujimoriho konce?

Ať jsem autokratem

Fujimoriho oznámení přišlo jako bomba. Teprve v dubnu totiž proběhly prezidentské volby, kterých se protiprávně zúčastnil i on (na třetí prezidentské období podle ústavy neměl mandát) a nakonec je vyhrál, ale prokazatelně podvodně. Jeho soupeř Alejandro Toledo kvůli nelegálnímu průběhu od voleb odstoupil a později se obrátil na Organizaci amerických států (OAS) s prosbou o podporu. Většina pozorovatelů se shoduje,že kdyby býval Fujimori potřetí nekandidoval a uvolnil křeslo důstojně,byl by se zapsal do dějin jihoamerické politiky jako neobyčejně schopná hlava státu. Byl zvolen v roce 1990, kdy soupeřil se známým spisovatelem Mariem…