Mezi Temelínem a EU

Letním zvykem se stává, že si němečtí ministři stěžují na Českou republiku. Po zástupci vnitra Otto Schilym převzal štafetu Jürgen Trittin, plným titulem ministr životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů. Varoval totiž Českou republiku, aby nespouštěla Temelín předtím, než odborníci z obou zemí společně projednají některé obavy německé strany, že provoz nebude úplně bezpečný. Od českých úřadů a energetiků se Trittin dočkal poněkud hysterické reakce - raději se prý budeme řídit vlastními zákony, než radami cizích politiků - a slibu, že Temelín nespustí, dokud schůzka odborníků neproběhne. Atomové elektrárny mají tu nepříjemnou vlastnost, že se musí velmi dbát na jejich bezpečnost. Proto mají silnou ostrahu a proto o nich málokdo chce mluvit. Roztržky mezi státy jsou zase záležitostí diplomatů a také oni obvykle drží jazyk za zuby. Proč tedy německý ministr varoval, že „unáhlené“ spuštění Temelína může ohrozit „bezpečnost“ jeho provozu?

Páka na Čechy

Pravdě se asi nejvíce blíží vysvětlení, že německý jaderný úřad našel v temelínské elektrárně některé nedostatky. Chtěl je ještě před spuštěním projednat s Čechy a požádal ministra, aby to zařídil. Nechme starost o jadernou technologii expertům, dost divný je už způsob komunikace obou stran. Proč si nezavolali odborníci z obou úřadů, když se spolu prý pravidelně radí každý měsíc? A když nemohli znalci, proč spolu nemluvili alespoň ministři, kteří jsou navíc členy levicových vlád?…