Náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík založil letos v lednu „ekonomicko-poradenskou“ firmu Euro trustte Investigations (ETI). Stalo se to dva měsíce před tím, než se stal úředníkem odpovědným za nejdůležitější policejní složky - Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Službu pro odhalování korupce. A v čem je problém? V minulosti dvou Jakubíkových firemních společníků. Spolumajitel ETI Miroslav Čemus byl podle vnitráckých dokumentů od roku 1972 až do pádu železné opony jedním z nejdůležitějších důstojníků Státní bezpečnosti. Deset let pracoval na rezidentuře v Bruselu jako špion proti NATO. V polovině 80. let se stal velvyslaneckým radou v Římě. Čili jinak řečeno - zástupcem hlavního českého rozvědčíka v Itálii, který organizoval a platil činnost řady příslušníků tamní komunistické strany a také třeba teroristické organizace Rudé brigády. Jedním z Čemusových tehdejších „kontaktů“ byl Sebastiano Bonini, v osmdesátých letech generál karabinierů a počátkem letošního roku třetí spolumajitel firmy ETI.
To jsem nevěděl
„O minulosti pana Čemuse jsem nic nevěděl,“ říká dnes policejní náměstek. „A když jsem začátkem března zjistil ze zmínky v Necenzurovaných novinách, co dělal, okamžitě jsem se s ním rozešel,“ vysvětluje. „Myslel jsem, že jde o seriozního zástupce jedné italské pojišťovny, se kterým jsem se seznámil loni při vyšetřování podvodů s dovozem kradených aut. Je to moje chyba, to vím, ale prostě jsem si toho člověka neprověřil.“ Údajná naivita bude Jakubíka stát s největší pravděpodobností místo, protože neprojde bezpečnostními prověrkami. „Kontakt s takovým člověkem je samozřejmě riziko,“ říká odborník z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), který prověrky provádí. Čemusovu minulost až dosud nikdo s Jakubíkem a jeho firmou ETI veřejně nespojoval. Pikantní je, že otázku na ni dostal Jakubík právě v den, kdy podepsal „dobrovolnou žádost“ o odchod svého podřízeného Evžena Šírka: šéf Služby pro odhalování korupce složil v pátek do Jakubíkových rukou výpověď, protože neprošel prověrkami. Tím vcelku logicky skončil více než roční politický „hon“ na Šírkův post. Služba prošetřovala například černá konta ODS, pokus o vraždu sponzora ČSSD Ivana Lhotského a řadu dalších kauz nepříjemných pro politické strany a sociálnědemokratická vláda nijak zvlášť netajila snahu dosadit do jejího čela svého člověka. Loni v lednu bylo proti Šírkovi zahájeno trestní stíhání za to, že propojením svého domácího počítače se služebním údajně ohrozil přísně utajovaná data. Vyšetřování po roce skončilo naprostým fiaskem, nicméně letos v červnu potrestal Šírka za „neoprávněné“ využívání počítače tisícikorunovou pokutou ministr vnitra Stanislav Gross. Toto banální „kázeňské opatření“ se stalo Šírkovi osudným: neprošel kvůli němu prověrkami a podle zákona musí své místo opustit.
Program 2000
Kromě vlivných politiků prošetřovali Šírkovi podřízení také některé obchody Jakubíkova spolupodnikatele Čemuse a také aktivity náměstka NBÚ Martina Hejla.Čemus poté, co musel ukončit svou estébáckou kariéru, založil v Česku spletenec více než deseti společností. Spolumajiteli firem byli většinou Italové nebo jeho bývalí nadřízení či přátelé z rozvědky (například Jan Stehno nebo Petr Svoboda). Jedním z Čemusových obchodních partnerů byl například Giuseppe Sante. Muž, který v osmdesátých letech vedl projekt „Programma 2000“ spjatý s italskou komunistickou stranou a zajišťující dotace pro dva tisíce malých živnostnických firem. V roce 1991 publikoval italský tisk fakta, která dokazovala, že za projektem byly peníze sovětských tajných služeb - ruští špioni se snažili skrze tyto dotace ovlivnit italskou střední třídu, aby volila komunisty. Letos v březnu publikovaly Necenzurované noviny zprávu, že Čemus je policií vyšetřován za spolupráci na převodu peněz z kont někdejší KSČ do zahraničí. Na případu pracoval právě Šírkův SPOK. „Já o ničem takovém nevím,“ říká Jakubík. „Je vyloučeno, že bych vyšetřování mohl ovlivnit, a úplná blbost, že by Šírek musel kvůli Čemusovi odejít.“ Připouští, že jeho angažmá ve firmě, kterou vlastnil s Čemusem, je omyl, ale dodává: „Jak jsem začátkem roku mohl vědět, že se stanu náměstkem policejního prezidenta? A to jsem měl zneužít své přátele, aby mně Čemuse oklepli?“ Prý v okamžiku, kdy se o kolegově minulosti dozvěděl, z firmy odešel - shodou okolností dostal od Grosse nabídku na svou nynější funkci. Společnost Euro trustte Investigations zanikla měsíc poté.V březnu také začal SPOK prověřovat „napojení“ některých státních úředníků na podvody, kterými obral izraelský podnikatel Barak Alon Komerční banku o osm miliard korun. Šírkovi podřízení zjistili, že kontakt na Alonovy obchodní partnery měl také náměstek NBÚ Martin Hejl. Na jeho osobní konto v Komerční bance přišlo podle policistů z Šírkova útvaru za posledních osm týdnů přes padesát tisíc dolarů z Bank of New York. Z té samé banky, kde skončila podle zjištění policistů část peněz z Alonových půjček. „To je směšné, nic o tom nevím, je to úplná hloupost,“ říká Hejl. „Navíc nemám s prováděním prověrek nic společného a osud pana Šírka bych nemohl ovlivnit,“ dodává.Pozoruhodné je, že Šírek už byl letos v únoru Národním bezpečnostním úřadem prověřen. Tehdejší ministr vnitra Grulich mu vydal osvědčení, že se může seznamovat se skutečnostmi v kategorii „důvěrné“. Nový ministr Stanislav Gross ale toto osvědčení všem policejním šéfům škrtl a zvýšil jejich požadovanou prověrku na „tajné“. Všichni šéfové zatím prošli - kromě Šírka, protože mu Gross mezitím stihl udělit důtku. „Jsem přesvědčen, že se nic protizákonného nestalo,“ říká k věci ministr Gross. „Ředitel SPOK musel odejít, protože jeho dalšímu výkonu funkce bránil zákon.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
