Minulý týden, čtrnáct dnů po americké Republikánské straně (viz Respekt č. 32/2000), měli svoji konvenci - předvolební nominační sjezd - také demokraté. Kandidáti na prezidenta a viceprezidenta jsou tedy jmenováni, karty jsou rozdány a celá kampaň se blíží k finále. Ale byť si v průzkumech udržuje mírný náskok texaský guvernér George W. Bush, spekulovat o výsledcích voleb je předčasné. Podívejme se spíše na to, jak by vypadal vztah Ameriky ke světu, Evropě a vposledku i k nám pod vládou prezidenta Bushe juniora ve srovnání s možnou vládou prezidenta Ala Gorea.
Bush: USA především
Co by pro Ameriku a „zbytek světa“ znamenalo vítězství George W. Bushe? Určitě by nešlo o prostý návrat k roku 1992. Jak ukázaly jarní primárky, Bush junior se rychle stal kandidátem republikánského establishmentu. Tento fakt výrazně pomohl na jeho cestě za nominací, ale zároveň s sebou nese méně svobody při rozhodování o důležitých politických krocích. Bush prostě musí brát zřetel na vedení své strany. I proto lze poměrně snadno odhadnout, jaká by byla například Bushova zahraniční politika i kdo by obsadil klíčová místa v diplomacii. Nyní nejoblíbenější americký veřejný představitel generál Colin Powell se může zamýšlet nad tím, zda má větší zájem o úřad ministra zahraničí nebo ministra obrany. Velké plus pro republikány představuje jeho jasný výrok: bývalý šéf generálního štábu USA prohlásil, že by byl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
