Ani ten, kdo čekal rovnou vznik nové proevropské strany, nemusí být zklamán. Blýská se na lepší časy. Podpisem svatováclavské dohody minulé úterý se zástupci lidovců, DEU, Unie svobody a ODA vypravili hledat shodu a společný postup. Už jen to je v Česku nevídaný čin.Strany čtyřkoalice se zavázaly, že budou napříště jednat ve vzájemné shodě a že žádná z nich neuzavře sama od sebe spojenectví s jiným politickým subjektem. Končí tak neustálé pošilhávání každého po každém a všech dohromady po účasti ve vládě. Najednou začínají platit nějaká pravidla. Objevila se naděje, že se tu postupně zrodí skutečná třetí politická síla mezi demokratickými stranami. Loni lidovci vyčítali unionistům, že předem zamítli povolební jednání se sociálními demokraty. Pak zase Unie svobody nemohla překousnout, že lidovci zvedli ruce pro rozpočet menšinové vlády, a tím jí de facto dali zelenou. Teď je všem signatářům svatováclavské dohody jasný protivník - ČSSD a ODS, k sobě přitulení smluvní partneři. V tomto smyslu je minulý úterek krokem z rozbředlosti.Bylo naivní čekat místo kroku skok, chtít hned založení Unie pro Evropu. Strany by se musely vzdát své dosavadní identity, což není jen tak. Lidovci existují osmdesát let, tou tradicí se cítí vůči svým členům a voličům zavázáni. A jak chtít po Unii svobody, dvouletém nedochůdčeti, aby dobrovolně pracovala na svém zániku, když navíc bez velké námahy získala celých deset procent voličů!Sociálním a občanským demokratům se svatováclavskou dohodou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu