Čas pro krumpáč

Vláda má v pondělí asi poslední oficiální šanci zabránit tomu, aby se v Ústí nad Labem zrodilo ghetto. Zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl navrhuje, aby kabinet přes okresní úřad zastavil zářijové usnesení neštěmického zastupitelstva o výstavbě dvoumetrového „keramického plotu“ kolem romského sídliště.Číst Uhlovu zprávu, ve které vládě vysvětluje, proč plot nesmí vyrůst, je nesmírně depresivní. Plány ústeckých radních na první poválečné ghetto v Evropě se odsuzují v OSN, jedná o nich americký Kongres, Britové je považují za symbol českého vztahu k Romům a vážně přemýšlejí, že nám znovu zavedou víza. Připočtěme k tomu zděšený zájem, jaký ústecká zeď vzbudila v předních světových médiích (namátkou Washington Post či BBC), či důrazně odmítavý postoj prezidenta republiky a položme si otázku: Jak je možné, že přes tak silný odpor civilizovaného světa dokázalo pár ústeckých rasistů prosadit svou? Odpověď je prostá: Politici, média a mezinárodní organizace zatím dávají do hry slova - o zdi mluví, kritizují ji a odsuzují. Naproti tomu ústečtí reprezentanti pod vedením primátora Hrušky vsadili na činy: vyhráli volby, sehnali peníze, nakreslili plány a teď už nakupují cement. Co s tím? I tady se odpověď nabízí sama: Nemluvit, konat. Přistoupit na způsoby Hrušky a spol. Jinak se může stát, že pod clonou pobouřených slov zeď opravdu vyroste a její stín definitivně dopadne na nás na všechny. Takže je třeba přijmout nabízenou výzvu. Když se dá zeď postavit, je možné ji Hruškovi taky…