Riskantní sázka na jistotu

Již příští sobotu odpoledne se dozvíme odpověď na otázku, zda druhé „velké“ volby v dějinách České republiky přinesou zemi stabilitu potřebnou k ráznému vykročení do vyšších pater demokratické civilizace, anebo naopak pokračování nejisté éry postkomunismu, během níž společnost ovládají různé totalitární neduhy, především nenávist ke všemu cizímu a odlišnému. Předvolební napětí roste, a tak se ve stále kratších intervalech objevují nové a nové tipy, jak všechno dopadne. Odporují si do té míry, že už i sami výzkumníci veřejného mínění po straně přiznávají, že je prakticky nemožné něco předpovědět. Přesto se sluší a patří, aby se každý o nějaký tip pokusil.

Něco říct musíme

Bavit se o procentech nemá smysl. Z průzkumů vychází sociálním demokratům jednou 24 procent, jindy jim vědci předpovídají třetinu hlasů. ODS se pohybuje ve stejném rozmezí o několik procentních bodů níže, Kremličkovi důchodci mají jednou šest a jindy dvanáct procent, Unie svobody je na tom o málo lépe. Teoreticky tedy může volby vyhrát i ODS a může vzniknout i většinová koalice ČSSD s důchodci. Jediným obsahem takových spekulací je ale už značně otřepaná pravda, že pravice, levice i extrémní strany si rozdělí přízeň voličů rovným dílem a že jedině větší zisk některé z demokratických stran nám slibuje stabilitu po volbách.Mdlé programy a nenápadité, i když o to více populistické kampaně většiny stran ovšem takové probuzení na pravici ani na levici rozhodně nepřipravují. Proto…