Politika versus justice

Má být zločinec souzen v zemi, kde porušil zákon? Proti tomu nikdo nic nenamítne, nejde-li o zemi totalitní, která si i zákony vytváří k obrazu svému. V praxi to má ale několik háčků. Především neexistují pouze státy buď zcela demokratické, nebo zcela totalitní, ale setkáváme se s širokou škálou více či méně autoritativních režimů. Za další: tato škála není statická, ale může se vyvíjet oběma směry - od diktatury k demokracii nebo obráceně. A konečně není zdaleka jisté, že samotná existence trestu smrti v té či oné zemi je znakem její nedemokratičnosti. To vše bychom měli mít na mysli, když uvažujeme o vývoji dvou mediálních kauz poslední doby; jde o případy Pinochet a Öcalan. O čem nám vypovídají?

Spravedlnost podle potřeby

Britský ministr vnitra Jack Straw ve středu rozhodl, že tamní justice se může zabývat vydáním generála Augusta Pinocheta do Španělska, které ho chce soudit za zločiny proti lidskosti. Jack Straw argumentoval hlavně tím, že respektuje rozhodnutí nejvyšší soudní instance své země, pětice lordů Horní sněmovny. Naproti tomu Německo respektuje rozhodnutí své justice podle potřeby. Jak jinak vysvětlit skutečnost, že již v lednu 1990 vydalo na lídra Kurdské strany pracujících (PKK) Öcalana mezinárodní zatykač, ale teď, když pro něj stačí poslat letadlo do Říma, se stáhlo? Přitom dotyčný devět let starý zatykač obsahuje body „vražda“ a „spiknutí v teroristické organizaci“.Britská vláda se rozhodla nepoliticky a skryla se za verdikt…