Dopisy

Šetřete s atentáty

V nadpisu článku Konec slavného primátora (Respekt č. 38/98) bylo opět užito slovo Sarajevo ve smyslu „sarajevského atentátu na Klause“. Je opravdu tragické, jak slovo Sarajevo či sarajevský atentát zdomácnělo v novinových článcích, přitom se vlastně žádný atentát na Klause v pravém slova smyslu nekonal. Pravý atentát v Sarajevu provedla skupinka srbských nacionalistů řízená extremistou Apisem z Bělehradu dne 28. června 1914 a jeho obětí se stal rakouský a uherský následník trůnu František Ferdinand d'Este s chotí Žofií, vévodkyní z Hohenbergu, rozenou hraběnkou Chotkovou. Tato strašná tragédie vedla k rozpoutání první světové války a následných hrůz celého dvacátého století. Vražda v Sarajevu zanechala po následnickém páru tři sirotky, dva chlapce a jednu dívku. Synové Ferdinanda nebyli ušetřeni řádění nacistické diktatury a válku strávili v koncentračních táborech, brzy po válce s podlomeným zdravím zemřeli, nejdéle žila jejich sestra, která se provdala za hraběte Nostitze a zemřela před několika lety v Salzburku.Proti této světové a rodinné tragédii je sesazení Klause bezvýznamnou epizodou. Novináři a politici by se měli vážně zamyslet, je-li vhodné užívat termín sarajevský atentát tak nahodile. Pro slušné lidi je užívání tohoto pojmu v souvislosti s Klausem urážkou a naprostou nepietností konce „sladkého“ dvacátého století.

Martin F. J.…