V čísle 47/97 otiskl Respekt článek s titulkem „Hlavně neprovokovat”, který popisuje neochotu poslanců zahraničního výboru sněmovny přijmout kritickou deklaraci k porušování lidských práv v Číně a Tibetu. Poslanec Jiří Payne, jeden z největších odpůrců kritické verze deklarace, se článkem cítí poškozen a požádal o zveřejnění svého stanoviska.
Redakce
Právní řád a lidská práva
Přirozené právo (ius naturale) vycházelo z přesvědčení, že existuje soubor neměnných pravidel, která ovládají celou přírodu, jakýsi věčný řád. Tomuto řádu byl připisován božský původ. Pozitivní právo je jen nedokonalou napodobeninou principů, které jsou obsaženy v objektivním světě nejvyšších idejí. Z transcendentního řádu se odvíjí také závazný, univerzální a spravedlivý model právního uspořádání lidských vztahů, tedy i stát. Odtud plyne i představa, že přirozené právo je nadřazeno platnému pozitivnímu právu, takže státní moc musí přirozená práva respektovat. Z této pozice byl kritizován bývalý komunistický režim u nás: jeho jednání bylo v rozporu s principy přirozeného práva. Znamenalo to, že není nutné respektovat zákony, které považuji za nespravedlivé. Tato kritika sice umožňuje přísnější soud nad zločiny komunismu, ale má také svá úskalí. Jakmile připustím, že existuje něco jako „nadzákonné“ právo, připouštím, že je možné z pohledu ideologie, která si činí nárok být…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
