Neuvěřitelných šest a čtvrt roku se táhne vyšetřování činů našeho někdejšího hrdiny, komunistického špiona Pavla Minaříka. Když se tento muž vrátil v roce 1975 ze své západoněmecké „mise“, skládali na něj zdejší umělci oslavné písně - jak zpíval Josef Laufer, „přidal blankytu do křídel míru“. Teprve počátkem devadesátých let se ukázalo, o jaký blankyt jde: zapálený rozvědčík přesvědčoval z Německa šéfy pražské StB, aby ho v rámci ideologického boje s kapitalismem pověřili vraždou, únosem dítěte či alespoň teroristickým útokem. Za pokus o to poslední - pumový atentát - je od té doby stíhán. Zachovaly se totiž stovky dokumentů, v nichž Minařík naléhavě žádá pražskou centrálu, aby mu dovolila nastražit bombu do mnichovského Radia Svobodná Evropa, kde během svého „exilu“ pracoval. Případ byl několikrát zameten pod stůl a znovu otevřen, naposledy před deseti dny, kdy Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu předal státnímu zástupci nový návrh na žalobu za „obecné ohrožení“. Minaříkovi tak hrozí až patnáctiletý kriminál.
Cesty spisů
Pavel Minařík byl za přípravu atentátu (viz rámeček) poprvé obviněn koncem dubna 1991 a strávil tehdy pět měsíců ve vazbě. Soud proběhl v roce 1993 a někdejšímu kapitánovi vynesl čtyřletou ztrátu svobody. Minařík se odvolal a vrchní soud vrátil případ za další rok zpět k došetření - prý je třeba ke spisu připojit stavební plán budovy RSE a znalecký posudek, zda by atentát plánovaný Minaříkem mohl opravdu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
