Státní výdaje budou výrazně přiškrceny. Tento úkol si v tzv. stabilizačním programu stanovila před dvěma týdny vláda. Zpočátku se hovořilo o částce pětašedesáti miliard korun, tedy o více než desetině celého státního rozpočtu, nyní je řeč o čísle zhruba polovičním. Každopádně však půjde o tak obrovskou sumu, že je vláda donucena uvažovat i o snižování dosud posvátných sociálních dávek. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník vloni při projednávání rozpočtu slíbil, že pokud by se výdaje krátily o více než pět procent (tedy zhruba o 30 miliard), bude takový krok projednán ve sněmovně. Jít s „balíčkovými“ škrty před parlament ale kabinet zatím nehodlá. Ani ministři sami totiž dosud přesně nevědí, kde a o kolik si budou ve svých rezortech utahovat opasky. Jednoduchá otázka přitom zní: Je vůbec možné uprostřed roku tak drasticky škrtat?
Léčení přebytkem
Avizované úspory nebudou letos první. Už Klausův dubnový „soubor opatření“ omezil letošní vládní výdaje o pětadvacet miliard. Doplatili na to především státní zaměstnanci, kterým byl zpomalen růst mezd a odměn. Každý rezort také dostal příkaz maximálně omezit administrativní náklady. Tyto dubnové škrty je potřeba od původně uváděné sumy pětašedesáti miliard odečíst, takže ve druhém kole by se měl rozpočet ztenčit ještě asi o čtyřicet miliard korun. Důvodem úspor není ovšem jen to, že by se rozpočtu nedostávaly peníze. Celkový deficit státní kasy dosáhl v květnu výše zhruba dvanácti miliard korun. Vše, co…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
