„Já na tom člověku žádný důvod pro obvinění neshledávám,“ parafrázoval minulý týden prokurátor Varšavského vojenského okruhu plukovník Gorzkiewicz známý Pilátův výrok. Tato slova znamenají konec tříměsíčního oficiálního vyšetřování ve věci bývalého polského premiéra. Neznamenají však konec kauzy Oleksy - už proto, že nad osobou Józefa Oleksyho stále visí mnoho otazníků, možná dokonce více než v okamžiku, kdy bylo vůči němu poprvé vyřčeno obvinění ze špionáže.
Najít jedinou verzi
Postup, který musel polský Úřad ochrany státu (civilní tajné služby) vůči Oleksymu zvolit, nepatřil k nejjednodušším. „Objekt“ byl totiž od počátku chráněn poslaneckou imunitou, což účinně bránilo i tak rutinním krokům, jako je instalace telefonního odposlechu či kontrola korespondence podezřelého. Navíc byl Úřad přes protesty donucen předčasně celou věc dovést do konce. Odstupující ministr vnitra Milczanowski neúprosně argumentoval tím, že po změně vedení rezortu v důsledku volební prohry Lecha Walesy „budou chybět dostatečné záruky pro další operativní postup“.Strana účtu „má dáti“ Úřadu ochrany státu byla přitom loni na podzim jasná - žádný přímý důkaz, že by se Oleksy zabýval špionáží, pouze řada důkazů nepřímých. Polské právo přitom mluví jasně: „o průkaznosti nepřímých důkazů lze mluvit až tehdy, vede-li skupina těchto nepřímých důkazů přímo - cestou logického úsudku - ke konstatování jediné verze dané události“. Jinak řečeno, za fakt není považováno to, čemu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
